Isabela Marie Bavorská

Narodila se jako třetí dítě a nejstarší dcera prince Vojtěcha Viléma Bavorského a jeho choti infantky Amálie Cádizské. Isabelin otec Vojtěch byl čtvrtý syn Ludvíka I. Bavorského a Terezy Sasko-Hildburghausenské. Její matka Amálie byla dcera infanta Františka de Paula Španělského, mladšího bratra Ferdinanda VII.. Její matka byla rovněž sestrou Františka z Cádizu, manžela Ferdinandovy dcery, španělské královny Isabely II.

Isabela se roku 1883 provdala v bavorském Nymphenburgu za prince Tomáše, vévodu janovského, tím se stala janovskou vévodkyní. Princ Tomáš byl jediný syn prince Ferdinanda, vévody z Janova a jeho choti princezny Alžběty Saské. Prostřednictvím své sestry Margherity Savojské byl také švagrem italského krále Umberta I. a zároveň i strýcem budoucího krále Viktora Emanuela III. Jejich spojení bylo v pořadí čtvrtým manželským propojením mezi Wittelsbachy a Savojskými.

Tato svatba byla jedním pozorovatelem popsána jako „pozoruhodná dobrým vkusem a jednoduchostí“. Ludvík II. Bavorský (Isabelin bratranec a bavorský král) se jí nezúčastnil, neboť se již málokdy účastnil veřejných událostí. Jeho nepřítomnost, všiml si jeden účastník, znamenala, že „se svatební hosté mohli veselit v atmosféře pohostinnosti, která se zřídka nachází u dvorských slavností“.

V roce 1905 se Isabela a její manžel, stejně jako ostatní členové savojského rodu, zúčastnili slavnosti na počest beatifikace jednoho francouzského kněze. Přítomen byl i papež Pius X. spolu s tisícovkou francouzských poutníků a několika tisíci věřících ostatních národností, jakož i dvaadvacet kardinálů a papežský dvůr. Na události bylo pozoruhodné to, že se členové savojského rodu vůbec poprvé zhostili své náboženské role za přítomnosti samotného papeže.

Jako vévoda a vévodkyně z Janova Isabela a její manžel často vykonávali své královské povinnosti coby představitelé savojského rodu. Například v roce 1911 přišli na odhalení rozměrného památníku Viktora Emanuela II. v Římě. Událost měla téměř milion svědků a účastnily se jí také ovdovělé královny Marie Pia Savojská a Markéta Italská, včetně vévody a vévodkyně z Aosty.

V roce 1913 unikla Isabela téměř jisté smrti. Zatímco si mazala paže a krk přípravkem na revmatismus, stanula příliš blízko lampy, která způsobila vznícení přípravku. Život jí zachránila její pokojská, která rychle plameny uhasila.

Zemřela v Římě 26. února 1924 na bronchiální zápal plic. Ulehla již několik dní před samotným skonem. Její manžel zemřel o sedm let později, v roce 1931.

• 31. srpna 1863 – 21. května 1883: Její královská Výsost princezna Isabela Bavorská
• 21. května 1883 – 26. února 1924: Její královská Výsost vévodkyně Janovská

• Dáma královského Řádu královny Marie Luisy
• Dáma Řádu sv. Alžběty
• Dáma Řádu Terezie Bavorské
• Dáma velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
• Dáma čestného velkokříže suverénního vojenského Maltézského řádu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Isabella of Bavaria na anglické Wikipedii.

• Pavel Pokorný, „Sestřenice“ Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská. (1868-1943), České Budějovice 2010 (Diplomová práce obhájená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích).
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Marie Bavorská na Wikimedia Commons