Irena Řecká (1904–1974)

Irena Řecká (13. února 1904, Athény15. dubna 1974, Fiesole) se narodila jako páté dítě a druhá dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské. Byla členkou královských rodin Řecka, Dánska a Itálie. V letech 1941 až 1943 byla také oficiální královnou Chorvatska.

Irena Řecká
vévodkyně z Aosty
Irena Řecká, 1931
Doba vlády1942–1948
Sňatek1. července 1939
ManželAimone z Aosty
Narození13. února 1904
Athény, Řecké království
Úmrtí15. dubna 1974
Fiesole, Itálie
Pohřeb20. dubna 1974
PohřbenaBazilika Superga
PotomciAmadeus III. Savojský, vévoda z Aosty
DynastieGlücksburkové
OtecKonstantin I. Řecký
MatkaSofie Pruská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina a dětství

Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová. Ze strany matky byl jejím dědem Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská, dcera prince Alberta a královny Viktorie.

Irena se narodila v Athénách do rodiny, v níž již byli tři synové, Jiří (* 1890), Alexandr (* 1893) a Pavel (* 1901) a dcera Helena (* 1896). V roce 1913 do rodiny přibyla ještě dcera Kateřina. V roce 1927 ji bratr Jiří zasnoubil s Christianem ze Schaumburg-Lippe, synovcem dánského krále Kristiána X., ke sňatku však nikdy nedošlo.

Manželství

1. července 1939 se princezna Irena provdala za prince Aimona, vévodu ze Spoleta. Měli spolu jedno dítě:

V březnu 1942 Irena, která byla školenou sestrou, vedla nemocniční vlak Červeného kříže do Ruska, aby poslali zpět do vlasti zraněné italské vojáky. Po náročné cestě se následující měsíc vrátila. Princ Aimone se stal po smrti svého staršího bratra Amadea 3. března 1942 čtvrtým vévodou z Aosty. 18. května 1941 přijal jméno Tomislav II. a byl prohlášen králem Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistického Německa a fašistické Itálie. Aimone však nikdy nevkročil na území tohoto státu a v roce 1943 abdikoval.

Po příměří Spojenců s Itálií byla princezna Irena, spolu se svým synem, švagrovou a dvěma neteřemi, Němci internována v hotelu Ifen v rakouském Hirscheggu. Osvobozeni byli v květnu 1945 Francouzi.

Po válce a po volbách v roce 1946, které ukončily italskou monarchii, odešla rodina do exilu. Princ Aimone zemřel 29. ledna 1948 v Buenos Aires. Po jeho smrti se stal jejich syn Amadeus 5. vévodou z Aosty. V červnu 1948 byl rodině povolen návrat do Itálie. Princezna Irena zemřela 15. dubna 1974 v italském městě Fiesole po dlouhodobé nemoci.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Konstantin I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Württemberská
 
Irena Řecká
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Irene, Duchess of Aosta na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Vévodkyně z Aosty
Předchůdce:
Anna Orleánská
19421948
Irena Řecká (1904–1974)
Nástupce:
Klaudie Orléanská
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.