Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Karel Bedřich se narodil jako nejstarší syn velkovévody Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského (1757–1828) a jeho manželky Luisy Hesensko-Darmstadtské, dcery vévody Ludvíka IX.

Na velkovévodský trůn nastoupil po smrti svého otce v roce 1828. Hlavní město vévodství, Výmar, bylo i nadále kulturním centrem střední Evropy, a to i o po smrti Johanna Wolfganga von Goethe v roce 1832.

Kapelníkem výmarské dvorní kapely byl až do své smrti v roce 1837 Johann Nepomuk Hummel a v roce 1848 se kapelníkem stal ve Výmaru usazený Ferenc Liszt. Ten kolem sebe shromáždil kruh lidí, díky němuž byl výmarský dvůr významným hudebním centrem. Na Lisztovu přímluvu našel ve Výmaru útočiště skladatel Richard Wagner poté, co byl v letech 1848-1849 nucen uprchnout ze Saska kvůli svým aktivitám v tamních revolučních nepokojích. Wagnerova opera Lohengrin byla poprvé provedena právě ve Výmaru v srpnu 1850.

Velkovévoda Karel Bedřich zemřel 8. července 1853 ve věku 70 let na Schloss Belvedere ve Výmaru.

Líc tolaru Karla Bedřicha, 1841.

3. srpna 1804 se jednadvacetiletý Karel v Petrohradu oženil s o tři roky mladší velkokněžnou Marií Pavlovnou, dcerou ruského cara Pavla I. Manželé spolu měli za 49 let manželství čtyři děti:

• Karel Sasko-Výmarsko-Eisenašský (25. září 1805 – 10. dubna 1806)
• Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 – 18. ledna 1877)
• Augusta Sasko-Výmarská (30. září 1811 – 7. ledna 1890)
• Karel Alexandr Sasko-Výmarsko-Eisenašský (24. června 1818 – 5. ledna 1901)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Frederick, Grand Duke of Saxe-Weimar-Eisenach na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Fridrich Sasko-Výmarský na Wikimedia Commons