Iráčtí Turkmeni

Iráčtí Turkmeni (také Turkomani, Turkomeni a Iráčtí Turkmani), Iráčtí Turci nebo Turci z Iráku (arabsky تركمان العراق‎, turecky Irak Türkmenleri, Irak Türkleri) je turkická etnická skupina, která povětšinou tíhne k tureckému i ázerskému dědictví a identitě.[1] Po Arabech a Kurdech tvoří třetí největší etnickou skupinu v Iráku.[2][3] Iráčtí Turkmeni obývají především severním Irák a sdílí úzké kulturní vazby s Tureckem, zejména s Anatolií.[4] Pojem "Turkmeni" se zdá být politickou terminologií, protože byl poprvé použit Brity k izolaci iráckých Turků od Turecka během mosulské otázky ve 30. letech 20. století.[5]

Iráčtí Turkmeni jsou potomky různých turkických migračních do Mezopotámie počínaje 7. stoletím až do osmanské vlády. První vlna migrace sahá až do 7. století, následovaná migrací během seldžucké říše (1037-1194), kdy Oghuzové prchali během pádu Chórezmské říše před Mongoly (viz Karakojunluská a Akkojunluská říše) a největší migrací během Osmanské říše.[6] S dobytím Iráku Sulejmanem I. v roce 1534, následovaným dobytím Bagdádu Muradem IV. v roce 1638, začal velký příliv Turků do regionu.[7] Většina dnešních iráckých Turkmenů jsou potomci osmanských vojáků, obchodníků a úředníků, kteří v Iráku žili za vlády Osmanské říše.[8][9][7][6]