Industrieverband Fahrzeugbau

Industrieverband Fahrzeugbau, zkráceně IFA (Průmyslové sdružení pro stavbu vozidel), bylo sdružení automobilových firem v NDR. IFA kromě osobních a nákladních automobilů vyráběla i autobusy, motocykly a jízdní kola.

IFA
Logo
Základní údaje
Právní formakonglomerát
Datum založení1948
Datum zániku1991
Adresa sídlaSaská Kamenice, Německo
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktykamion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

IFA se skládala z 65 průmyslových firem, které byly na příkaz sovětské vojenské správy v Německu (SMAD) spojeny do jedné. Byla založena v roce 1948.

Automobilová produkce

Automobily IFA byly založeny na základě předválečných vozidel DKW a byly vyráběny v továrně ve Zwickau. Typ F8 používal dvouválcový a typ F9 tříválcový motor. Design karoserie čerpal z předválečných modelů. Celkem bylo vyrobeno kolem 56 tisíc osobních vozidel. Nástupcem vozů IFA F8 a F9 byly automobily Wartburg.

Kromě nich automobilka produkovala nákladní typ IFA W50 a lehčí nákladní automobily Robur. Pod sdružení IFA patřily i značky Trabant, EMW, Multicar, Barkas, Robur, Simson, MZ (motocykly) a další.

Struktura sdružení

Jednotlivé podniky sdružené do uskupení byly rozčleněny do jednoho ze tří kombinátů.[1]

IFA-Kombinat Nutzfahrzeuge Ludwigsfelde

Barkas B1000

Hlavní závod Ludwigsfelde, okres Postupim.

  • Automobilwerke Ludwigsfelde
    • předchůdcem byl v roce 1936 postavený závod na letecké motory Daimler-Benz Motoren GmbH.
    • produkce: po roce 1945 byl v Ludwigsfelde jen opravárenský závod, v letech 1954 až 1956 se zde vyráběl motor 20 KVD 25 (původem lodní motor Mercedes-Benz zde o výkonu 2500 koní) a vzniklo i 1420 kusů vozidel Multicar DK 2002. Následovala výroba skútrů (Pitty, Wiesel, Berlin a Troll a přívěsů za skútry Campi. Od roku 1965 byly ve výrobním programu nákladní vozy IFA W50 a IFA L60 (od roku 1970).
    • nástupcem je od roku 1995 Mercedes-Benz Ludwigsfelde GmbH
  • Robur-Werke
    • předchůdcem byl v roce 1888 založený podnik na výrobu textilních strojů, později jízdních kol, motocyklů i automobilů, po roce 1917 známý jako Phänomen Werke Gustav Hiller,
    • produkce: vyráběly se zde autobusy a nákladní vozy Robur, speciální vozidla a nástavby (např. hasičské) a také tříkolová vozítka pro invalidy DUO.
  • Fahrzeugwerk Waltershausen (dnes Multicar)
    • předch§dcem byl ADE-Werk od roku 1920 vyrábějící zemědělské stroje.
    • produkce: od roku 1956 zde byly vyráběny motorové a elektrické vozíky. Univerzální vozíky Multicar byly vyráběny ve Waltershausenu.
    • nástupcem je Hako GmbH
  • Lokomotivbau Karl Marx Babelsberg (od roku 1984): výroba autojeřábů ADK 125
  • Motorenwerk Cunewalde
  • Schlepperwerk Nordhausen
  • slévárna Lipsko od roku 1988
  • Getriebewerk Brandenburg
    • produkce: převodovky pro IFA W50 a IFA L60
    • nástupcem je ZF Friedrichshafen AG Betrieb Brandenburg
  • Getriebewerk Pirna
  • Gelenkwellenwerk Stadtilm
  • Gelenkwellenwerk Halberstadt
  • IFA Ingenieurbetrieb Hohenstein-Ernstthal
    • produkce: zvláštní stroje a projekční kancelář
    • nástupce: firma Drauz
  • Fahrzeuggetriebewerk Joliot Curie
  • Fahrzeuggetriebewerk „Wilhelm Friedel“ Karl-Marx-Stadt
  • Metallgusswerk Wernigerode
  • Automobilwerk Heidenau
  • Fahrzeugwerk Lübtheen
  • Zwickauer Eisenwerk
  • Kfz-Zubehörwerk Meißen
    • produkce: vahadla, písty, brzdové bubny, automatické brzdy, ale i spotřební zboží (modelářské motory)
    • pobočka: Justizvollzugsanstalt Torgau
    • nástupce: UKM Meißen

VEB IFA-Kombinat Pkw Karl-Marx-Stadt

Mateřský závod působil v Karl-Marx-Stadtu (dnes Chemnitz).

  • VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt
    • produkce: ve Frankenbergu vozidla Framo, později Barkas (m.j. B1000).
  • Automobilwerke Zwickau (AWZ)
  • VEB Automobilwerk Eisenach (AWE)
    • předchůdcem byl BMW Werk Eisenach (v roce 1945 vyvlastněn a spojen s německo-sovětským podnikem Awtowelo)
    • produkce: BMW/EMW 327, EMW 340 a motocykly BMW/EMW R 35. Následovaly vozy IFA F9 a Wartburg.
  • VEB Wissenschaftlich-Technisches Zentrum Automobilbau. (WTZ)
  • VEB Achsen-, Federn- und Schmiedewerke Roßwein.
  • VEB Karosseriewerk Dresden (KWD)
    • předchůdce: Gläser-Karosserie GmbH
  • VEB Karosseriewerk Halle (KWH)
  • VEB Karosseriewerk Meerane (KWM)
    • předchůdce: Gustav Hornig Wagenfabrik Meerane
    • produkce: karoserie pro vozy IFA F9 Cabriolet, Wartburg 311 Coupé, Framo Bus, různé nástavby pro Barkas B1000 a v období 1959 až 1991 všechny karoserie pro Trabant Kombi a Trabant Kübel

VEB IFA-Kombinat für Zweiradfahrzeuge

Závodní MZ 250 pro sezonu 1964

Mateřský závod v Suhlu.

  • VEB Simson Suhl také VEB Fahrzeug- und Gerätewerk Suhl
    • předchůdce: Simson Suhl/Thüringen
    • produkce: odsud pochází motocykly a mopedy SR1, SR2, KR50, Schwalbe, Spatz, Star, Sperber, Habicht, S50, S51, AWO 425 a AWO 425 S.
  • VEB Motorradwerk Zschopau
    • předchůdcem byl závod DKW společnosti Auto Union.
    • produkce: zpočátku zde byly vyráběny předválečné stroje DKW/IFA RT 125, poté nově vyvinuté motocykly BK 350 (Boxermotor, Kardanwelle, 350 cm³). Později to byly modelové série ES- (Einzylindermotor, Schwingenfahrwerk), ETS- (Einzylindermotor, Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten), TS- (Teleskopgabel vorn, Schwinge hinten) a ETZ (Einheits-Typ Zschopau) produziert.
  • VEB MIFA Fahrradwerke Sangerhausen
  • VEB Elite-Diamant Fahrradwerke Karl-Marx-Stadt
    • produkce jízdních kol

Další závody

  • VEB IFA-Kombinat Spezialaufbauten und Anhänger
    • VEB Kraftfahrzeugwerk „Ernst Grube“ Werdau: do roku 1965 výroba nákladních vozů H6, H3, G5 a S4000, poté byly ve Werdau vyráběny speciální nástavby a přívěsy HW 80.
    • VEB Spezifa Berlin, přidružen od roku 1984
    • VEB Feuerlöschgerätewerke Luckenwalde – FLG sloučen s VEB Spezifa v roce 1984
    • VEB Feuerlöschgerätewerke Görlitz – FLG
  • VEB IFA-Kombinat für Kfz-Teile, dodavatel náhradních dílů
  • VEB IFA-Vertrieb, pro prodej automobilů (i dovezených) obyvatelstvu, obdoba československé Mototechny

Odkazy

Reference

  1. KOŘISTKOVÁ, Iva; LEŚNIĘWSKI, Michał. Velké sdružení. Kultovní autobusy minulé éry. 2019, čís. 14, s. 12. ISSN 978-88-334-2244-2.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.