Indonéské námořnictvo

Indonéská ponorky RI Tjakra (S-01) sovětské třídy Whiskey

Indonéská fregata

Indonésie začala budovat své námořnictvo bezprostředně po vyhlášení nezávislosti v roce 1945. Zpočátku přitom disponovala pouze několika hlídkovými čluny, mimo jiné čtyřmi oceánskými minolovkami třídy Bathurst. V roce 1951 se vlajkovou lodí námořnictva stal v Nizozemsku zakoupený torpédoborec Gadjah Mada (ex Tjerk Hiddes (G16) britské (třídy N).[2] V letech 1959-1960 země získala osm torpédových člunů německé třídy Jaguar a v letech 1960-1961 celkem 13 tankových výsadkových lodí amerického druhoválečného typu LST.

V době vlády prezidenta Sukarna se země silně orientovala na Sovětský svaz, který jejímu námořnictvu dodal celou řadu válečných lodí, včetně jediného indonéského křižníku Irian třídy Sverdlov. Kromě jej se jednalo například o sedm torpédoborců třídy Skorij, sedm fregat třídy Riga, 14 konvenčních ponorek třídy Whiskey, 24 torpédových člunů třídy P6, 12 raketových člunů třídy Komar, šest oceánských minolovek třídy T-43P, nebo 14 hlídkových lodí třídy Kronštadt.

Éru spolupráce se SSSR ukončil vojenský převrat a nástup vlády generála Radena Suharta. Indonésie se poté přeorientovala na západ a hlavním dodavatelem námořnictva se staly nizozemské loděnice a naopak sovětská plavidla byla postupně vyřazována. Z USA byly v letech 1973-1974 získány čtyři starší fregaty třídy Claud Jones a v letech 1979-1980 byly zařazeny tři moderní fregaty třídy Fatahilah postavené v Nizozemsku. Na rozvoji indonéského námořnictva se začala výrazněji podílet i Jižní Korea, kde byly pro Indonésii postaveny čtyři raketové čluny třídy Mandau vycházející z americké třídy Asheville, nebo šest tankových výsadkových lodí třídy Teluk Semangka.

Osmdesátá láta byla dobou expanze a modernizace námořnictva. Nejsilnější jednotky představovalo šest fregat nizozemské třídy Van Speijk (varianta legendární britské třídy Leander) z let 1986-1990 a tři starší britské fregaty třídy Tribal. Plavidla třídy Van Speijk přitom byla výrazně modernizována a mimo jiné vyzbrojena ruskými těžkými nadzvukovými protilodními střelami Jachont. Výraznou posilou námořnictva se staly rovněž dvě zcela nové ponorky třídy Cakra německého typu 209/1300 a z Německa bylo dodáno také několik sérií hlídkových a raketových člunů (třídy Kakap, Andau, Pandrong a Todak) patřících k řadě PB 57 německé loděnice Lürssen.

V devadesátých letech Indonésie zakoupila značné množství lodí pocházejích z německých přebytků, zejména plavidel postavených pro východoněmeckou Volksmarine a převzatých německým námořnictvem po sjednocení země. Jednalo se například o pět malých ponorek typu 206, 15 protiponorkových korvet třídy Parchim, devět minolovek třídy Kondor II a 14 výsadkových lodí třídy Frosch.

• 6 fregat evropské třídy FREMM
• 2 fregaty britského typu Arrowhead 140
• 2 fregaty italské třídy Maestrale z přebytků italského námořnictva.
• 4 ponorky jihokorejské třídy Chang Bogo.
• 4 raketové čluny třídy Sampari (KCR-60M).
• 5 hlídkových lodí třídy Dorang (PC-60).
• 4 tankových výsadkových lodí třídy Teluk Bintuni. Na rozdíl od první jednotky Teluk Bintuni budou specializovány na přepravu vozidel BMP-3F námořní pěchoty.[3]
• 2 minolovky typu MHV-60, vyvinuty společností Abeking & Rasmussen na základě německé třídy Frankenthal (typ 332).[4]