Projekt 183R

Projekt 183R (v kódu NATO třída Komar) byla třída raketových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Jako první postavené raketové čluny vytvořily zcela novou kategorii rychlých útočných plavidel.[1] Jejich hlavním úkolem bylo ničení hladinových lodí protivníka.

Projekt 183R / Třída Komar
Sovětský raketový člun projektu 183R (NATO: Komar) při odpálení protilodní řízené střely P-15
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Typraketový člun
LoděSSSR: 112
Čína: ~100
PředchůdceProjekt 183 / třída P6
NástupceProjekt 205 / třída Osa
Technické údaje
Výtlak80 t (max.)
Délka26,8 m
Šířka6,4 m
Ponor1,8 m
Pohon4 diesely
Rychlost40 uzlů
Posádka11
Výzbroj2× 25mm kanón (1×2)
2× SS-N-2A Styx (2×1)

Tento typ vyvinula Ústřední námořní konstrukční kancelář (CMKB) Almaz, tehdy ještě nesoucí označení CKB-5. V letech 1959–1965 bylo postaveno 112 člunů této třídy,[2] přičemž dalších cca 100 člunů postavila Čína jako třídy Hoku a Hegu. Většina člunů byla brzy odprodána sovětským spojencům – například Alžírsku, Čínské lidové republice, Egyptu, KLDR a Vietnamu. Ruské námořnictvo již žádné čluny této třídy neprovozuje, v zahraničí však mohou být některé stále aktivní.

Konstrukce

Třída Komar využívala dřevěného trupu motorových torpédových člunů třídy P6. Hlavní výzbroj tvořila dva vypouštěcí kontejnery protilodních střel SS-N-2A Styx na bocích trupu. Střely měly hlavici o hmotnosti 500 kg a dolet 46 km. Ve výzbroji je doplňovala věžička s 25mm dvojkanónem umístěná na přídi člunu.

Operační služba

Dva egyptské raketové čluny „504“ a „501“ třídy Komar odpoledne 21. října 1967 pomocí raket Styx potopily izraelský torpédoborec Ejlat. Bylo to první potopení nepřátelského plavidla řízenou střelou a zároveň bojový křest raketových člunů.[3][4]

Zahraniční uživatelé
  • Alžírsko – 6 člunů
  • Čína – 7–8 člunů ze SSSR.
  • Egypt – 8 člunů
  • KLDR – 18 člunů (6 dodáno ze SSSR, 4 složeny z dodaných dílů a 8 postaveno v domácích loděnicích).
  • Severní Vietnam – 3 čluny.

Odkazy

Reference
  1. Project 183R PTG Komar Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-04-22 [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ANDREJSEK, Tomáš. Katastrofy hladinových plavidel VMF SSSR – R–82. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 85. ISSN 1802-4823.
  3. ZEINOBIA. 41 years on sinking the Eilat destroyer [online]. egyptianchronicles.blogspot.com, 2008-10-21 [cit. 2009-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. BETTS, Richard, K. Cruise missiles: technology, strategy, politics. Washington: Brookings Institution Press, 1982. Dostupné online. S. 381. (anglicky)

Literatura
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.