Třída Frankenthal (typ 332)

Třída Frankenthal (typ 332)
	Grömitz (M 1064)
Obecné informace
Uživatelé	Německé námořnictvo; Námořnictvo SAE
Typ	minolovka
Lodě	12
Osud	aktivní (2021)
Předchůdce	třída Hameln (typ 343)
Nástupce	třída Kulmbach (typ 333)
Technické údaje
Výtlak	590 t (standardní); 690 t (plný)
Délka	54,4 m
Šířka	9,2 m
Ponor	2,6 m
Pohon	2 diesely, 2 lodní šrouby
Rychlost	18 uzlů
Posádka	43
Výzbroj	1× 40mm kanón Bofors; 2× 12,7mm kulomet (2×1); 8× Stinger (2×4)
Radar	SPS-64(v)
Sonar	DSQS-11A
Ostatní	2× Pinguin B3 USV; DR-2000 ECM; 2× Hot Dog/Silver Dog; SATAM CCS

Třída Frankenthal (typ 332) je třída pobřežních minolovek německého námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy, které byly do služby přijaty v letech 1992–1998. Derivátem třídy Frankenthal je třída A, postavená pro turecké námořnictvo. Minolovky Frankenthal a Weiden byly roku 2006 prodány námořnictvu Spojených arabských emirátů.[1]

Pozadí vzniku

V letech 1993–1998 bylo postaveno celkem 12 jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Abeking & Rasmussen v Lemwerderu, Krögerwerft v Rendsburgu a Lürssen ve Vegesacku.

Jednotky třídy Frankenthal:[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Poznámky
Fulda (M 1058)	Abeking & Rasmussen	1995	29. září 1997	16. června 1998	Aktivní.
Weilheim (M 1059)	Lürssen	1995	26. února 1998	3. prosince 1998	Aktivní.
Weiden (M 1060)	Abeking & Rasmussen	1990	14. května 1992	3. března 1993	Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Hasbah.
Rottweil (M 1061)	Krögerwerft	1990	12. března 1992	7. července 1993	Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Sulzbach-Rosenberg (M 1062)	Lürssen	1992	27. dubna 1995	23. ledna 1996	Aktivní.
Bad Bevensen (M 1063)	Lürssen	1990	21. ledna 1993	9. prosince 1993	Aktivní.
Grömitz (M 1064)	Krögerwerft	1991	29. dubna 1993	23. srpna 1994	Aktivní.
Dillingen (M 1065)	Abeking & Rasmussen	1992	26. května 1994	25. dubna 1995	Aktivní.
Frankenthal (M 1066)	Lürssen	1989	6. března 1992	16. prosince 1992	Roku 2006 zařazena do námořnictva Spojených arabských emirátů jako Murjan.
Bad Rappenau (M 1067)	Abeking & Rasmussen	1991	3. června 1993	19. dubna 1994	Roku 2008 modernizována na verzi Typ 332B. Aktivní.
Datteln (M 1068)	Lürssen	1991	27. ledna 1994	8. prosince 1994	Aktivní.
Homburg (M 1069)	Krögerwerft	1992	21. dubna 1994	26. září 1995	Aktivní.

Konstrukce

Pinguin B3

Plavidla jsou postavena z nemagnetické oceli. Trup, nástavba a pohonné ústrojí vychází z konstrukce minolovek třídy Hameln. Minolovky nesou protiminový systém Atlas Elektronik MWS80-4, skládající se z taktického velícího systému TCD, navigačního a označovacího systému NBD, trupového sonaru DSQS-11M a sonaru DDSX-11, který je přímo v dálkově ovládaném prostředku pro hledání a likvidaci min typu Pinguin B3 (každá minolovka má na palubě dva tyto prostředky). Minolovky jsou dále vybaveny dekompresní komoru, umožňující nasazení potápěčů. K vlastní obraně slouží jeden 40mm kanón Bofors a dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel Stinger s dosahem 4,8 km. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 16V 538 TB91. Během likvidace min loď pomalu manévruje pomocí dvou elektromotorů. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 18 uzlů.[1]

Modernizace

Weilheim (M 1059)

Grömitz (M 1064)

V letech 2006–2011 byůl instalován vylepšený sonar DSQS-11M a původní 40mm kanón nahradil jeden 27mm kanón MLG-27 se systémem řízení palby MSP-500. Po roce 2010 byl radar SPS-64(v) nahrazen typem Sperry E340.[2]

Roku 2008 byly minolovky Rottweil a Bad Rappenau modifikovány na verzi Typ 332B. Podmořské prostředky Pinguin nahradily tři čluny pro nasazení až 15 potápěčů.[2]

V letech 2009–2012 bylo pět minolovek této třídy vybaveno integrovaným minolovným systémem IMCMS (Integrated Mine Counter Measure System) a dálkově ovládaným minolovným prostředkem Atlas Elektronik SeaFox. Zároveň získaly schopnost ovládat dálkově ovládaná odminovací plavidla Seehund. V prosinci 2016 byla u společnosti Atlas Elektronik objednána obdobná modernizace dalších tří minolovek, takže jich bude modernizováno osm z deseti provozovaným německým námořnictvem.[3] Modernizována byla plavidla Fulda, Weilheim, Sulzbach-Rosenberg, Bad Bevensen, Grömitz, Dillingen, Datteln a Homburg.

Odkazy

Reference

Frankenthal Class (Type 332), Germany [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
FRANKENTAHL minehunters (1992 - 1998) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
ATLAS ELEKTRONIK wins order for the modernization of minehunting vessels of the German Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Frankenthal na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[ref1-1] Frankenthal Class (Type 332), Germany [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. (anglicky)

[nav-2] FRANKENTAHL minehunters (1992 - 1998) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky)

[ref3-3] ATLAS ELEKTRONIK wins order for the modernization of minehunting vessels of the German Navy [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. (anglicky)