Ilumináti

Rosikruciáni tvrdí, že vznikli roku 1407^[zdroj?], ale do širšího povědomí vešli až roku 1614, kdy vydali svůj hlavní spis Fama Fraternitatis. Jakožto tajná společnost prohlašovali, že disponovali nejen esoterickými principy náboženství, ale také alchymistickými mystérii. Jejich postavení je popsáno ve třech anonymních pojednáních z roku 1614 (zmínka v: Richard and Giraud, Dictionnaire universel des sciences ecclésiastiques, Paris 1825), stejně tak v Confessio Fraternitatis z roku 1615. Rosikruciáni také poukazují na své dědictví po Templářích.

Později začali titul Ilumináti používat francouzští Martinisté, kteří byli založeni roku 1754 Martinezem Pasqualisem, a jejich imitátoři, ruští Martinisté, vedení kolem roku 1790 profesorem Schwartzem z Moskvy. Oba muži byli okultními kabalisty a alegoristy, kteří vstřebávali vybrané myšlenky Jakoba Boehmeho a Emanuela Swedenborga.

Adam Weishaupt

Hnutí volnomyšlenkářů, kteří byli nejradikálnější odnoží osvícenců a jejichž stoupenci byli označováni jako Ilumináti (přestože sami sebe nazývali ’Hodnými dokonalosti’), bylo založeno 1. května 1776 na universitě v Ingolstadtu. Symbolem spolku se stala sova římské bohyně moudrosti Minervy. Adam Weishaupt byl filozofem a církevním advokátem. Měl být protipólem vůči dominanci tamních jezuitů a intelektuální alternativou k zednářským a rosekruciánským lóžím. Skupina byla též nazývána Řádem Iluminátů a bavorskými Ilumináty. Roku 1777 se stal vládcem Bavorska Karel II. Teodor. Byl stoupencem osvícenského absolutismu a v roce 1784 jeho vláda zakázala všechny tajné společnosti včetně Iluminátů a Svobodných zednářů. Adam Weishaupt své aktivity stáhl do ilegality.

Struktura Iluminátů se brzy rozpadla, ale za své existence patřilo mezi jejich členy mnoho vlivných intelektuálů a pokrokových politiků. Členové byli pravděpodobně získáváni především z řad Zednářů a bývalých Zednářů, přesto není známo, že by toto bylo Svobodnými zednáři podporováno. Skutečností zůstává, že členství mezi Ilumináty nevyžadovalo na rozdíl od členství mezi Svobodnými zednáři víru v Nejvyšší Bytost. Výsledkem bylo nepřiměřené hromadění ateistů a agnostiků. Jejich převažující zastoupení vedle široce humanistického a anti-církevního vyznání Iluminátů koresponduje s mnohými obviněními proti ateismu vznesenými ohledně údajného světového spiknutí, jehož by Ilumináti podle konspiracionistických domněnek měli být stále součástí^[zdroj?].

Členové řádu Iluminátů přísahali poslušnost svým představeným a byli rozděleni do tří úrovní: první, známá jako Nursery zahrnovala vzestupné hodnosti Preparation, Novice, Minerval a Illuminatus Minor; druhá, známá jako Masonry (zednářství) se skládala z vzestupných hodností Illuminatus Maior, Illuminatus Dirigens (také někdy označován jako Scotch Knight); třetí, obsahující Mystéria, byla dále rozdělena na Nižší Mystéria (Presbyter a Regent) a Vyšší Mystéria (Magus a Rex). Kontakt se Zednářskými lóžemi byl navázán roku 1780 v Mnichově a Frisinkách (Freising) postupně Alexanderem Gibsonem a Josephem Vincentem.

Řád měl své odnože ve většině evropských zemí; podle zpráv se během 10 let rozrostl o 2000 členů. Tento projekt přitahoval spisovatele jako Goethe a Herder, či dokonce vládnoucí vévody kraje Gotha a Výmaru. Vnitřní roztržka předcházela pádu, který byl způsoben ediktem bavorské vlády z roku 1785.

V obecné historii je na bavorské Ilumináty vržen stín kvůli spisům jejich protivníků. Odpudivá obvinění ze spiknutí se nedotýkala image pouze Svobodných zednářů, ale také iluminátů. Roku 1797 vydal abbé Augustin Barruel Paměti ukazující dějiny jakobínství. V tomto spisu vysvětluje velice jasnou konspirační teorii zahrnující Templáře, Rosekruciány, jakobíny a Ilumináty. Všem těmto dával za vinu katastrofy své doby, jakou byla například Velká francouzská revoluce. Skotský Svobodný zednář a profesor přírodních věd John Robison začal roku 1798 vydávat Důkazy spiknutí proti všem náboženstvím a vládám v Evropě (Proofs of a Conspiracy Against all the Religions and Governments of Europe). Robison tvrdil, že prezentuje důkazy o konspiraci Iluminátů, kteří usilují o nahrazení všech světových náboženství humanismem a nastolení jedné světové vlády.

Není tomu tak dlouho,^[kdy?] co Antony C. Sutton vyslovil domněnku, že tajná společnost Skull and Bones byla založena jako americká odnož Iluminátů^[zdroj?]. Ostatní^[kdo?] se domnívají, že také Scroll and Key má původ v řádu Iluminátů.^[zdroj?!] Spisovatel Robert Gillete tvrdí, že tito Ilumináti mají v úmyslu nastolit světovou vládu prostřednictvím vražd, úplatků, vydírání, kontrolou bank a ostatních finančních sil, infiltrací vlád, manipulací mysli a rozpoutáváním válek a revolucí tak, aby dostali své členy do vyšších pater politické hierarchie.^[zdroj?!]

Na druhou stranu Thomas Jefferson tvrdil, že jejich úmyslem je šíření informací a principů pravé morálky.^[zdroj?!] Utajení Iluminátů přisuzoval něčemu, co nazýval „tyranií despoty a kněží“.

Barruél tvrdil, že Velká francouzská revoluce v roce 1789 byla zosnována a kontrolována Ilumináty prostřednictvím jakobínů.^[zdroj?!] Pozdější teoretici^[kdo?] dokonce tvrdí, že Ilumináti byli odpovědní za Ruskou revoluci roku 1917, přestože řád zaniknul před rokem 1789. Pouze několik historiků vkládá důvěru v tyto názory.^[zdroj?!] Ostatní považují taková tvrzení za produkt příliš bujné fantazie.^[zdroj?!]

Zatímco Weishauptova skupina se nedožila 19. století, několik jiných skupin se svými vlastními rituály od té doby používalo označení Ilumináti. Tyto skupiny prohlašující se za Ilumináty tvrdí, že mají své členy a lóže po celém světě.^[zdroj?!]

V době, kdy byli Ilumináti v Bavorsku postaveni mimo zákon, zakázala katolická církev svým členům pod trestem exkomunikace vstupování do Zednářských lóží. Tento edikt byl všeobecný, protože církev věřila, že mnoho lóží bylo Ilumináty infiltrováno, ale nebyla schopna zjistit které přesně. Kardinál Ratzinger (později papež Benedikt XVI.) prohlašuje v dokumentu při Svaté kongregaci pro nauku víry z 26. listopadu 1983, že „negativní postoj církve vůči zednářským spolkům nadále trvá, protože jejich principy byly vždy považovány za neslučitelné s naukou církve, proto členství v nich zůstává zakázáno. Věřící, který se hlásí k zednářskému spolku, se dopouští smrtelného hříchu a nedostane se mu svatého přijímání.“[1]

• Lindsay PORTER: Kdo jsou ilumináti? Praha, Alpress, 2007
• Hans GRASSL: Nástup romantismu. Praha, Malvern; 2010. Oddíl IV: „Vrchol osvícenství: řád Iluminátů“, s. 167—277.
• (anglicky) The Secret School of Wisdom: The Authentic Ritual and Doctrines of the Illuminati, ed. by Josef Wäges and Reinhard Markner, Lewis Masonic, London, 2015. ISBN 978-0853184935

• The Illuminatus! Trilogy – knižní trilogie, která se týká iluminátů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilumináti na Wikimedia Commons