Ctná paní Lucie

Paní Lucie, dcera Záviše Oulehly z Kronbachu, se se svou družinou vydá do země turecké, aby osvobodila svého manžela. Během svého putování je podrobena mnoha zkouškám.

• Renáta Doleželová jako Lucie, dcera Záviše Oulehly
• Ilja Prachař jako Záviš Oulehla z Kronbachu
• Jan Tříska jako Věslav Čížovský, Luciin nápadník
• Svatopluk Matyáš jako Černý rytíř
• Václav Lohniský jako Kuneš Smolenský z Babínu
• Jan Skopeček jako Kryštof Trčka z Kunštátu
• Josef Šebek jako Petr Beneš z Vrbince
• Vilém Besser jako Jakub Moor, zvaný Pancíř
• Miloš Kopecký jako Monyfeith, rytíř
• Josef Haukvic jako Justus, sluha rytíře Monyfeitha

Šestidílný televizní seriál Ctná paní Lucie s historickou, dobrodružnou a romantickou tematikou napsal Gustav Oplustil společně s Petrem Tučkem. Určen byl pro vysílání v rámci Malého televizního sázení, které se zaměřovalo na podporu památkové péče a jeho výnosy mířily do fondu obnovy památek.[1][2] Pro příběh, zasazený na přelom 15. a 16. století, využili jeho autoři motivy pověstí z československých hradů a zámků i některá historická fakta. Scenáristé kladli důraz na dlouhodobé morální hodnoty (čest, spravedlnost, pravda, věrnost) a do děje zakomponovali témata romantiky, lásky, hrdinských bojů a lidských vášní.[3] Pořad režíroval Petr Tuček, pro Československou televizi jej vyrobilo Filmové studio Barrandov.[4] Vznikl s podporou památkářů a ministerstva kultury. Natáčení probíhalo v interiérech a exteriérech českých a moravských hradů[3] (např. první díl na Křivoklátě[5]) a trvalo asi půl roku od podzimu 1971 do jara 1972;[6] v říjnu 1971 byl seriál rozpracován,[4] v květnu 1972 probíhala výroba postsynchronů.[6] Již koncem roku 1971 uvažovali Tuček a Oplustil v případě úspěchu o případném pokračování.[7] Na jaře 1972 připravoval Oplustil scénáře pro dalších sedm dílů,[6] které však už realizovány nebyly.

Hudbu k seriálu napsal Zdeněk Liška.[3]

Seriál Ctná paní Lucie uvedla Československá televize na I. programu od listopadu 1972 do února 1973. Měl být vysílán v rámci Malého televizního sázení, tento záměr však naplnily pouze první dvě epizody. První díl měl premiéru 11. listopadu 1972,[8][9] další měly následovat ve dvoutýdenní periodě. Druhý díl byl skutečně odvysílán 25. listopadu,[10][11] avšak třetí epizoda, původně plánovaná na 9. prosince,[12] byla z vysílání stažena a nahrazena jiným pořadem.[13] Důvodem byla kritika Československé televize za natočení neideologického seriálu, kterou československý prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák pronesl na konci listopadu 1972 na setkání s pracujícími v Ústí nad Orlicí (odvysíláno v Československém rozhlase 29. listopadu 1972).[14] Po měsíční přestávce se seriál na obrazovky vrátil 6. ledna 1973,[15][16] poté pokračoval s dvoutýdenním intervalem, takže poslední šestá část byla odvysílána 17. února 1973.[17][18] Seriál byl původně zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase ve 22.00 hodin, od začátku roku 1973 byl uváděn v dopoledním vysílání od 9.30 hodin. Jednotlivé díly měly délku přibližně 50–60 minut.

Československá televize seriál Ctná paní Lucie nikdy nereprízovala a filmový materiál s pořadem byl asi kvůli Husákově kritice zničen.[3] Česká televize seriál na počátku 90. let 20. století sháněla, avšak bez úspěchu.[19]

Autor článku v týdeníku Tvorba seriál Ctná paní Lucie po prvním odvysílaném dílu silně zkritizoval. Ohodnotil jej jako dílo „úplně nezdařené“, podle jeho názoru s povrchní a krkolomnou romantičností a zničenou poezií pohádek. Vadilo mu, že „protagonisté i kompars pobíhají a řičí ve starobylých zdech jako špatný, vyplašený operní sbor“, že „péče o výtvarnou stránku filmových záběrů [je] minimální“ a že scenérie hradu Křivoklátu zůstala nevyužita. Uvedl, že „[t]endence parodovat filmy o Angelice se změnila v parodii na sama sebe“, protože „v té televizní, mnohdy i nechtěně pimprlové rytírně […] se chvílemi nechtělo hrát ani koním a občas běhali zadkem trochu našikmo“.[5]