Ilja Jašin

Narodil se v Moskvě. Po studiu na střední škole studoval od roku 2000 politologii na moskevské univerzitě MNEPU. Obhájil v roce 2005 s diplomovou prací na téma organizace pouličních protestů. Od roku 2007 studoval politologii na moskevské Vyšší odborná škole ekonomické (HSE). V letech 2002 až 2006 byl asistentem poslance moskevského zastupitelstva.

Od roku 2005 píše sloupky do liberálních novin Novaja gazeta, jeho sloupky byly publikovány i v dalších ruských novinách a časopisech.

Je svobodný, v letech 2011 a 2012 byla jeho přítelkyní moderátorka a politická aktivistka Xenija Sobčaková.[1]

Již od mládí byl prodemokratickým aktivistou a účastnil se protestních shromáždění v Rusku i Bělorusku, v obou zemích se dostal do vězení.[2] V letech 2000–2008 byl lídrem mládežnického křídla strany Jabloko, poté se angažoval v hnutí Solidarita.

V roce 2009 se chytil do pasti, kterou na něj v podobě mladé svůdkyně nalíčila tajná služba. Jašina i další opozičníky žena vodila do svého bytu, ve kterém byly nainstalovány skryté kamery a mikrofony.[2][3]

Dne 31. prosince 2010 byl zatčen při demonstraci hnutí Strategie-31, zadržen byl po 15 dní. Organizace Amnesty International jej označila za vězně svědomí.

Později byl Jašin spolu s dalším opozičním politikem Alexejem Navalným zatčen za neuposlechnutí policie při povolební demonstraci 5. prosince 2011, zadržováni byli opět 15 dní.[2] Dále byl Jašin za účast na demonstracích či jejich přípravu opakovaně krátkodobě zadržen, např. v lednu,[3] březnu [4] nebo říjnu roku 2012.[5]

V prosinci 2014 vyhrál s Alexejem Navalným u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku spor proti Rusku. Podle soudu je protiprávně zadrželo při povoleném protestním pochodu po parlamentních volbách v prosinci 2011, a porušilo tak mj. právo na shromažďování a svobodu projevu. Rusku bylo nařízeno vyplatit oběma politikům po 26 tisících eur (asi 713 tis. Kč).[6]

Koncem února byl zavražděn jeho kolega a předák ruské opozice Boris Němcov, který podle svých slov nasbíral materiály o rozpoutání války na Ukrajině Putinem. Pod Němcovovým názvem „Putin. Válka (rus. Путин. Война)“ vyšla v minimálním nákladu dvou tisíc výtisků 64-stránková zpráva, kterou podle těchto materiálů vypracovala skupina expertů pod vedením právě Ilji Jašina. Toho krátce před svou smrtí požádal sám Němcov o pomoc s jejím dopracováním.[7]

V únoru 2016 vydal zprávu kritizující vliv a činnost čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova,[8] který je podle Jašina zodpovědný za smrt Němcova. Kadyrov podle něj také zneužívá federální dotace a buduje si osobní armádu o síle asi 30 tisíc mužů, čímž se jeho režim stává časovanou bombou a ohrožením ruské národní bezpečnosti. „Čečensko se stalo islámským státem uvnitř Ruska,“ uvedl Jašin.[9]