Protesty v Rusku (2011–2013)

Povolební protesty v Rusku 2011–2013 se začaly ve velkých městech po celém Rusku v důsledku podezření, že volby do Státní dumy byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody. V Moskvě a Petrohradu se začaly ještě večer 4. prosince ale pokračovaly i v průběhu dalšího týdne. Dne 10. prosince 2011, po týdnu malých demonstrací, Rusko zaznamenalo v Moskvě největší protesty od pádu Sovětského svazu, celkově protesty proběhly v 99 městech po celé zemi a v 42 městech v zahraničí. Symbolem protestů se stala bílá stužka.

Demonstrace

5. prosinec 2011

Již ve večerních hodinách 5. prosince 2011 protestovaly tisíce občanů v Moskvě a Petrohradě proti vyhlášeným výsledkům a vítězné straně Jednotné Rusko. Jedná se o třetí největší demonstraci opozice v posledních letech. Demonstranti vykřikují hesla „Rusko bez Putina“ a drží transparenty s nápisy „Vraťte národu svůj hlas!“[1] Političtí aktivisté Alexej Navalnyj a Ilja Jašin a další demonstranti skončili ve vězení s patnáctidenními tresty za „protivení se státní moci“.

10. prosinec 2011

Protesty z 10. prosince byly se 100 tisíci demonstranty považovány za dosud největší demonstraci za éry Vladimira Putina a současně od rozpadu Sovětského svazu.[2] Demonstrace probíhaly v dalších 90 městech. Zatímco úřady v Moskvě povolily shromáždění do 30 tisíc lidí, četná shromáždění v jiných městech nebyla povolena vůbec. Od začátku protestů bylo zatčeno na 1600 účastníků.[3][4]

V Moskvě se na Bolotném náměstí (nacházejícím se na břehu řeky Moskva přímo proti Kremlu) sešlo podle odhadu organizátorů přes sto tisíc demonstrantů. Podle údaje policie bylo účastníků kolem 25 tisíc.[5] Demonstraci provázel silný kordon policistů, na 50 tisíc policistů uzavřelo části města jako například Rudé náměstí. V Petrohradě zveřejnila policie odhad 10 tisíc demonstrantů.[6]

Demonstrace na Bolotném náměstí 10. prosince 2011

24. prosinec 2011

Další tisíce demonstrantů protestovaly 24. prosince 2011 v Moskvě, Petrohradu, Novosibirsku a dalších ruských městech proti volebním výsledkům do státní dumy. V Moskvě přiznala policie 29 tisíc účastníků, podle organzátorů jich bylo na 120.000. Demonstrace se zúčastnil bývalý ministr financí Alexej Kudrin. Jednalo se o doposud nejpočetnější demonstraci od nástupu Vladimira Putina k moci.[7]

Demonstrace „za svobodné volby v Rusku“, Kolín nad Rýnem 4. únor 2012

4. únor 2012

Při dvacetistupňových mrazech se konaly po celé zemi další protiputinovské demonstrace, na kterých se podle organizátorů podílelo 120 tisíc demonstrantů. Ruské ministerstvo vnitra vyčíslilo počet účastníků na 34 tisíce přičemž uvedlo, že paralelně probíhajících proputinovských demonstracích se zúčastnilo 138 tisíc sympatizantů.[8] Shromáždění proběhlo bez incidentů. Ve stejný den se konaly protiputinovské protestní akce se stejnými požadavky i v mnohých zemích mimo Ruska.

Policejní kordon na Velkém kamenném mostě 6. květen 2012

„Pochod miliónů“ 6. května 2012

K další akci zvané Pochod miliónů (rusky марш миллионов) došlo 6. května 2012 v Moskvě. Organizátoři (Ilja Jašin) vyčíslili počet demonstrantů na 100 až 120 tisíc. Ruské ministerstvo vnitra uvedlo 8 tisíc. Akce probíhala za permanentního odporu ze strany městské správy a policie. Městská správa se vehementně bránila schválení místa konání akce, takže ke schválení došlo až poslední noc před termínem. Tisícům účastníků, kteří přicestovali ze všech koutů země, bylo zabráněno ve vjezdu do Moskvy. Akce byla doprovázena mohutným kordonem policistů, takže došlo k mnoha potyčkám a zatýkání. K velké potyčce s policií došlo, když se část demonstrantů pokusila prorvat přes zátarasy ke Kremlu. Policie zasáhla brutálním bitím, na 40 osob muselo být lékařsky ošetřeno a podle ruského ministerstva vnitra bylo 460 účastníků zatčeno. Mezi zatčenými se ocitli i opoziční předáci Sergej Udalcov, Boris Němcov a protikorupční obhájce Alexej Navalnyj.[9] V rámci následného procesu Bolotnaja bylo 27 osob obviněno z výtržnictví a napadení veřejného činitele a dílem odsouzeno.

12. červen 2012

Rudé náměstí v Moskvě bylo uzavřeno během protestů 12. června

Poklidný protest desítek tisíc účastníků se shromáždil na Den Ruska na Puškinově náměstí (rusky Пушкинская площадь) 12. června 2012. Organizátoři odhadli počet účastníků na 50 tisíc, policie přiznala 15 tisíc. Shromáždění probíhalo za silného deště a bouřky. Protestní akce podléhala povolení státních úřadů, které bylo vydáno. Akce byla vystavena represím a zastrašování ze strany Putinovy administrativy, když policie předcházející den vtrhla do bytů opozičních předáků předvolala je k výslechům hodinu před začátkem akce, a to Alexeje Navalného, Ilju Jašina a Xeniji Sobčakovou. Jednalo se o první shromáždění poté, co byly zákonem navýšeny sazby trestů pro účastníky demonstrací. [10]

Pochod proti ničemům

„Pochod proti ničemům“ 13. ledna 2013

Demonstrace nazvaná „Pochod proti ničemům“ se konala v Moskvě 13. ledna 2013 proti kontroverznímu zákonu Dimy Jakovleva zakazujícímu mimo jiné adopce ruských sirotků občany USA. O povolení bylo zažádáno a to bylo vydáno. Za silného mrazu se podle aktivistů se zúčastnily 24 tisíce demonstrantů, podle ruské policie jich bylo jen 9500.[11] Zákaz adopcí ruských sirotků občany USA vyvolal protesty s ohledem na situaci, kdy v Rusku žije na 650 tisíc dětí v pěstounské péči a sirotčincích, z nichž asi 120 tisíc je způsobilých pro adopci. Kontroverzním zákonem mnozí sirotci ztratili naději najít rodinný domov.[11]

Mnozí účastníci podporovali protiruský Magnitského zákon (sankce USA proti Rusku) jako způsob potrestání ruských představitelů za jejich zločiny, které by jinak zůstaly nepotrestány.[11]

Požadavky

Demonstranti požadovali odstoupení Vladimira Putina a prezidenta Dmitrije Medveděva, rezoluci pro nové volby a prošetření obvinění z volebních podvodů. Na vůči vládě kritické internetové platformě kasparov.ru bylo písemně zveřejněno pět bodů:[12]

  1. propuštění všech politických vězňů
  2. anulování zfalšovaných výsledků parlamentních voleb
  3. odstoupení vládě blízkého vedoucího voleb Vladimira Čurova, vyšetření všech podezření z falšování a potrestání odpovědných osob
  4. připuštění všech opozičních stran k hlasování
  5. nový demokratický volební zákon

Odkazy

Reference

  1. Tausende protestieren in Russland gegen Putin. Neue Züricher Zeitung [online]. 2011-12-06 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  2. Größte Demonstration seit Beginn der Ära Putin. Zeit Online [online]. 2011-12-06 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  3. 100.000 protestieren gegen Putins Wahlbetrug. Frankfurter Rundschau [online]. 2011-12-10 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  4. Zehntausende gehen gegen Putin auf die Straße. Süddeutsche Zeitung [online]. 2011-12-10 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  5. Zehntausende Russen kämpfen für Neuwahlen. Die Welt [online]. 2011-12-11 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  6. BIDDER, Benjamin. Russlands Erwachen. Spiegel Online [online]. 2011-12-10 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  7. Proteste in Russland: 20.000 Moskauer protestieren gegen die Führung. zeit.de [online]. 2011-12-24 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  8. Putin Polarisiert. Euronews [online]. 2012-02-05 [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-08.
  9. Při moskevské demonstraci létaly vzduchem světlice a lahve. Euronews [online]. 2012-05-06 [cit. 2016-12-13]. Dostupné online.
  10. Large Anti-Putin Protest Signals Growing Resolve. The New York Times [online]. 2012-06-12 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.
  11. ALLEN, Barry. Russians Rally Against Adoption Ban in a Revival of Anti-Kremlin Protests. The New York Times [online]. 2013-01-13 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  12. 100.000 protestieren gegen Putins Wahlbetrug. Frankfurter Rundschau [online]. 2011-12-10 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.