Hvížďalka (přírodní památka)

Hvížďalka je přírodní památka ev. č. 1111 mezinárodně značný geologický typ a naleziště devonských a silurských vápencích zkamenělin. Nachází se na území hlavního města Prahy, patří k CHKO Český kras, v blízkosti vápencového lomu. Katastrální území je Radotín.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hvížďalka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Skalní výchoz na lokalitě
Základní informace
Vyhlášení1. září 1988
VyhlásilNárodní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška250–290 m n. m.
Rozloha1,30 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
UmístěníRadotín
Souřadnice49°59′43″ s. š., 14°20′0″ v. d.
Hvížďalka
Další informace
Kód1111
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Jedná se o lomu, který má rozčleněný erozní reliéf. Podklad reliéfu tvoří silurské a devonské vápence a vápnité břidlice.

Na PP mezi rostlinami lze nalézt malé zbytky druh teplomilného lesa a druhy ruderálního charakteru (Barborka obecná Barbarea vulgaris, pelyněk(Artemisia)

Na vápencových skalních stěnách je přítomnost plže ovsenky skalní (Chondrina avenacea).

Tato oblast byla poprvé vyhlášena 31.08.1988. ¨Rozloha památky zaujímá 1,31ha. Nadmořská výška je 270-295 m.

Předmětem ochrany je opěrný geologický profil hranice ludlow-přídolí a naleziště zkamenělin: mlžů a graptolitů. Chráněné území je ve správě AOPK ČR - Regionálního pracoviště Střední Čechy.

Plán péče má platnost od roku 2009–2023.


Lokalita

PP znázorňuje lomy, které se nachází na území hlavního města Prahy, přibližně 400 m od zastávky ‘‘U Lomy‘‘. Památka leží severozápadně od Kosoře na chráněném území Český kras (které má rozlohu 130 km2) v komplexu Radotínského údolí.

Celková rozloha PP je dle vyhlášení 1,31ha. a zde se nachází zkameněliny mlžů, trilobitů a hlavonožců. Kvůli tomu, že se lokalita nachází uvnitř provozního areálu činného lomu, přístup je zakázán. A tato lokalita zahrnuje zářez silnici, která slouží dopravě vytěženého vápence z lomu Hvížďalka  k drtiči, od kterého jde pasová doprava do cementárny Lochkov. [3]



Historie

Ve druhé polovině 19. století neprobádané území poprvé  navštěvoval francouzský inženýr a paleontolog Joachim Barrande a označoval jí jako “Kozoz e2”. Přesně on proslavil toto území.

V Letech 1959–1960 byla odhalena nejvýchodnější část, když šla výstavba dílen a zázemí velkolomu Hvížďalka. V průběhu stavby byla vytvořena fotodokumentace a po dokončení výstavby v roce 1962  R. Horný dokumentoval celý profil.

V roce 1986 mezinárodním týmem pracovníků vedeným J. Křížem nejpodrobněji byla studována hranice ludlow-přídolí jako opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu.

I. Chlupáč v letech 1965-1972 také prostudoval hranice ludlow-přídolí, v souvislosti se studiem této hranice v pražské pánvi a se studiem opěrných profilů k mezinárodnímu stratotypu hranicí silur-devon v Čechách .

V Roce 1984 v Moskvě se uskutečnil Mezinárodní geologický kongres, kde akceptovali opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silurských odděleních ludlow a přídolí. Také jde jeden z nejlepších profilů požárského souvrství, proto byla doporučena ochrana odkryvu Hvížďalka .[3]

Výhled z výšky

Přírodní poměry

Geologie

PP Hvížďalka je geologické souvrství: ludlow a silur. Svrchní část vytvořena z hlavonožcových vápenců a vápenců požárského souvrství, tj. přídolí a silur, který podává důkazy, vývoj života v přídolském období siluru. Tyto součástí je opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranici oddělení ludlow a svrchního siluru: Přídolí. Tady jsou naleziště zkamenělin “Kosoř”. Třeba: hlavonožci, trilobiti, graptolity a mlži.

Nejstarší část vrstevního sledu je tvořena vápnitými břidlicemi s velkými nakupeniny tmavě šedých jemnozrnných vápenců. Břidlice jsou rezavě hnědé v navětralém stavu, nenavětralé jsou tmavě šedé. Horniny jsou zde tektonicky porušené.

PP se nalézá uvnitř areálu lomu, což představuje zásadní negativní faktor. Vlastní plocha je sevřena mezi intensivně  používané komunikace, což má za následek neúnosnou prašnost a zavlékání jiných, mnohdy agresivních druh.

Protože se celý profil Hvížďalka nachází podél silnice a těžkou dopravou k drtiči,  stěny profilu dochází k jejich osypům. Část stěn je proto zasucená ve spodních partiích a postupně zarůstá travou.  

Naleziště zkamenělin

Flora
Borovice černá.

PP Hvížďalka je bohatá rostlinou. Tady nad lomovou stěnou mají různé druhy stromů a křovinů. Třeba: svída krvavá (Swida sanguinea), borovice černá (Pinus nigra), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), jeřáb krasový, ostružiníky (Rubus) atd. Takém jsou byliny: prorostlík srpovitý (Bupleurumfalcatum), kuklík městský (Geum urbanum). Na světlejších místech: ožanka kalamandra (Teucriumchamaedrys), krvavec menší a oman hnidák (Inula conyza).Také lze nalézt malé zbytky druh teplomilného lesa a druhy ruderálního charakteru (barborka obecná Barbarea vulgaris, pelyněk(Artemisia),kopřiva (Urtica).

[4]

Jeřáb krasový
Borovice černá

Fauna

S ohledem na to, že to je geologická lokalita, fauna přírodní památky není tak rozmanitá.  Na stěnách můžeme uvidět třeba plže ovsenky skalní (Chondrinaavenacea), vzácnějšího brouka nebo drilusa concolora. Vzhledem k vysoké krajinné heterogenitě území tyto druhy najdou vhodné podmínky pro svoji existenci. Také jsou lesní stromoví ptáci, jako vrány, straky obecné, vrabec polní atd.[4]

Důvod ochrany

Důvodem ochrany je opěrný geologický profil hranice ludlow-přídol, „reference section“ k mezinárodnímu stratotypu této hranice v ČR, naleziště zkamenělin.

Nejdůležitější cíl je udržení geologického profilu bez vegetace: odvrátit zarůstaní geologického profilu dřevinami jejich vyřezáním. Dalšímu zarůstaní lze v nejcennějších místech geologického profilu zamezit lokálně omezeným postřikem arboricidem. Také nutno chránit před zvětráváním pochody, při kterých se tvoří osypy zakrývající počáteční stav.

Péče o lesy

V místech mimo vlastní geologický profil lze ponechat porost lesního charakteru.

Je nutné navrhované zásahy pravidelně provádět a lokalitu udržovat stále v požadovaném stavu.

Plán péče má platnost od roku 2009–2023. [5]

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. PP Hvížďalka [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-01.
  4. Сhráněná území Prahy. [s.l.]: agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. ISBN 80-86064-69-7.
  5. Přírodní památka Hvížďalka. AOPK ČR [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.

Literatura
  • Jarmila Kubíková, Vojen Ložek, Pavel Šprynar a kolektiv. Praha. Chráněná území ČR.
  • Jarmila Kubíková, Jiří Kříž, Lubomír Hrouda a Anna Skalická. Neznámá tvár Prahy. Příroda a rostlinstvo.
  • NĚMEC, Jan a Petr Slavík. Chráněná území Prahy, levý břeh Vltavy. ISBN 80-86064-69-7 (AOPK ČR. Praha)

Související články

Externí odkazy

.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.