Husní Mubárak

Muhammad Husní Mubárak byl od 14. října 1981 do 11. února 2011 prezidentem Egyptské arabské republiky, kdy byl nucen po masových demonstracích odstoupit z funkce prezidenta. V roce 1981 se stal také generálním tajemníkem Národní demokratické strany. Do úřadu nastoupil po Anvaru as-Sádátovi, jehož vraždu při vojenské přehlídce zorganizoval Khalid Islambouli. V úřadu prezidenta byl oficiálně potvrzen roku 1987. Prezidentské volby vyhrál i v letech 1993, 1999 a 2005.

Husní Mubárak vládl Egyptu oficiálně jako prezident v parlamentní republice, fakticky byla ale vláda podřízena jemu a on vytvářel veškerou politiku, zejména vojenskou a zahraniční. Opozice byla také částečně omezována, mimo jiné také proto, že ji z drtivé většiny tvoří ilegální islamistické a fundamentalistické uskupení Muslimské bratrstvo. V Egyptě je totiž od prvních atentátů na turisty (Dér el-Bahrí, 1997) zakázána činnost jakýchkoliv náboženských politických stran a uskupení. Nesouhlas s jeho vládou přerostl v lednu a únoru 2011 ve velké demonstrace. Pod nátlakem obrovských demonstrací na svou funkcí 11. února 2011 rezignoval.

Za podíl na zabíjení demonstrantů při povstání (tzv. arabském jaru) byl Husnímu Mubárakovi 2. června 2012 uložen doživotní trest odnětí svobody. Byl souzen u káhirského soudu. Stejný trest dostal také bývalý ministr vnitra Habíb Adlí. Oba muži podle rozsudku nařídili zabíjení demonstrantů, kteří se bouřili proti vládě. Dalších šest Mubárakových spolupracovníků soud naopak zprostil viny. Odvolací soud rozsudek zrušil a v roce 2014 obnovený soudní proces rozhodl, že Mubárak je nevinný.[2]

Dne 19. června 2012 se Mubárakův zdravotní stav prudce zhoršil, utrpěl infarkt, mrtvici a upadl do kómatu. Byl převezen do káhirské vojenské nemocnice, kde došlo k zástavě srdce. Podle sdělení nemocnice byl Mubárak po neúspěšné resuscitaci ve stavu klinické smrti.[3] Zprávu později popřeli Mubárakovi advokáti, podle nich však byl Mubárakův stav kritický.[4]

Husní Mubárak zemřel v Káhiře 25. února 2020.[5][6]

• Před svým projevem při příležitosti návštěvy Káhiry 4. června 2009 o něm v interview BBC americký prezident Barack Obama mluvil jako o „síle pro stabilitu a dobro“ a řekl, že „v mnoha ohledech byl oddaným stoupencem Spojených států“.[7]
• Human Rights Watch (organizace sledující porušování lidských práv) Mubáraka vnímá jako diktátorského prezidenta vedoucí s vládou „zákopovou válku“, vytýká mu použití tamního tzv. zákona pro nouzové případy, který umožňuje správním orgánům zadržovat jednotlivce bez dalších omezení a soudit je speciálními bezpečnostními soudy, které nedosahují standardů pro mezinárodní nestranné soudy, a dále odsuzuje stav svobody slova v Egyptě pro politickou opozici a disent.[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hosni Mubarak na polské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Husní Mubárak na Wikimedia Commons
• Profil H. Mubáraka
• Článek o Mubárakově odstoupení