Řeřišničník Hallerův

Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) je nižší, vytrvalá, přirozeně vyrůstající bylina vyšších poloh, kvetoucí drobnými, bílými květy. Je jedním ze tří druhů rodu řeřišničník rostoucích v Česká republika, je původním druhem a vyskytuje se z nich nejhojněji.

Řeřišničník Hallerův
Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodřeřišničník (Cardaminopsis)
Binomické jméno
Cardaminopsis halleri
(L.) Hayek, 1908
Synonyma
  • Arabidopsis halleri
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení řeřišničníku Hallerova

Tento druh, společně s řeřišničníkem písečným a řeřišničníkem skalním, je některými botaniky nově zařazován do rodu huseníček (Arabidopsis).[1][2]

Rozšíření

Střediskem rozšíření tohoto převážně evropského druhu jsou hornaté oblasti ve Střední Evropě, v Západních i Východních Karpatech, Alpách, Apeninách a v pohořích Balkánu. Pravděpodobně druhotně se dostal na ruskou Sibiř a Dálný východ, stejně jako do Koreje, Japonska i na Tchaj-wan.

V české přírodě se vyskytuje hlavně v pohraničních horách na severu Čech a severozápadě Moravy, na Křivoklátské vrchovině a v Brdech. Roste také v úzkých údolích podél řek Vltavy, Sázavy, Lužnice, Otavy a dalších, Poměrně vzácný je na Šumavě a v Beskydech.[1][3]

Ekologie

Řeřišničník Hallerův preferuje kyselé půdy, roste na vlhkých loukách, travnatých stráních, prameništích, okolo potoků a cest, jakož i ve vlhkých, světlých, humózních lesích. Nejčastěji se vyskytuje v podhorských a horských oblastech, odkud místy sestupuje do nižších poloh. V menší nadmořské výšce se obvykle objevuje v kaňonech řek, kam se dostává následkem splavování semen z vyšších poloh.[1][4][5]

Popis

Vytrvalá bylina s tenkým, větveným kořenem a početnými nadzemními, z uzlin kořenícími výhonky, které jsou zakončeny listovou růžici. Z některých z nich rostou tenké, zprohýbané, přímé nebo vystoupavé lodyhy obvykle vysoké 20 až 40 cm, které jsou lysé nebo porostlé jednoduchými nebo vidličnatými chlupy. V růžici jsou listy s řapíkem asi 2 cm dlouhým, s celistvou čepelí, dlouhou 2 až 4,5 a širokou 1 až 1,5 cm. Čepel bývá okrouhle srdčitá nebo lyrovitě peřenoklaná se dvěma až čtyřmi a jedním koncovým úkrojkem, které jsou stejně chlupaté jako lodyha. Spodní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté a horní téměř přisedlé, jejich čepele jsou dlouhé 1 až 2,5 a široké 0,5 až 1,5 cm, bývají vejčité až úzce eliptické a po obvodě mají dva nebo více hrubých zubů; směrem vzhůru se listy zmenšují.

Hroznovité květenství je vytvořeno z 15 až 20 bílých nebo narůžovělých čtyřčetných květů na asi 1 cm dlouhých odstávajících stopkách. Kališní lístky, velké asi 2 mm, jsou obvykle vejčité, lysé a jejich vnější pár je vydutý. Korunní lístky s nehty jsou obvejčité, velké 5 × 2,5 mm a bývají bílé nebo narůžovělé. Šest čtyřmocných tyčinek má bílé nitky a žluté prašníky, semeník má kulovitou bliznu. Rostlina kvete od května do července, květy jsou opylovány létajícím hmyzem.

Plod je rovná, mírně zploštělá, 10 až 20 mm dlouhá a 1 až 1,5 mm široká šešule na 1 cm dlouhé stopce. Mírně růžencovitě zaškrcovaná šešule obsahuje hladká, podlouhlá, světle hnědá semena asi 1 mm dlouhá s úzkým lemem. Ploidie druhu je 2n = 16. Své druhové jméno dostal řeřišničník podle švýcarského přírodovědce Albrechta von Hallera (1708  1777).[1][4][5][6]

Význam

Řeřišničník Hallerův je v současnosti rostlinou bez ekonomického významu. Je mu však přisuzována schopnost signalizovat svým výskytem přítomnost určitých rud nehluboko v podloží. Je jednou z mála rostlin, které dokážou vytahovat z půdy nežádoucí kovy, např. zinek a kadmium, které následně ukládá v listech. Teoreticky se dá rostliny použít k postupnému vyčištění kontaminovaného stanoviště, na podzim je však nutno opadané listy nasycené znečišťujícími látkami sesbírat.[1][5]

Odkazy

Reference

  1. MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Řeřišničník Hallerův [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.05.2009 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (česky)
  2. The Plant List: Cardaminopsis halleri [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. US National Plant Germplasm System: Arabidopsis halleri [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
  4. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Žerušničník Hallerov [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2017-02-08]. S. 389–392. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
  5. RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Řeřišničník Hallerův, s. 84–85.
  6. CHEO, Taiyien; LU, Lianli; YANG, Guang. Flora of China: Arabidopsis halleri [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.