Otakar Černín starší

Působil jako velkostatkář ve Vinoři u Prahy. V roce 1834 se stal komořím. Byl dvorním radou u všeobecné dvorské komory a prvním viceprezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti. Zastával funkci prezidenta zemědělského krajského spolku v okrese Karlín a do roku 1882 působil i jako okresní starosta v Karlíně.[3] Po jistou dobu rovněž zastával funkci obecního starosty spojených obcí Vinoř, Kbely, Satalice.[2]

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[6] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[7] Od roku 1861 do roku 1866 byl náhradníkem zemského výboru a potom v letech 1866–1867 členem zemského výboru.[3] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[2]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[8] Později byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2]

Patřilo mu panství Vinoř společně se statky Kbely, Radonice, Corcoviče, Letňany a Satalice. Působil ve funkci předsedy správní rady cukrovaru ve Vinoři. Byl též předsedou správní rady Českomoravské strojírny.[2]

Zemřel v červnu 1886 na vinořském zámku a pochován byl na hřbitově ve Vinoři.[2]

V politice byl aktivní i jeho syn Děpold Černín.[2]