Hradčany (Bílá)

Podle Kudrnáče [1903] "pochází osada asi z 15. století ze zemanského statku, který stával tam, kde se nachází náves s okolními statky. Podle nalezených (vyoraných) starožitnosti je pravděpodobné osídlení již v době kamenné. Na severozápadě je vrch Ovčín (Schafberg) nazývaný místními Šoubarky. Pěstuje se tu 700 třešní, 2000 švestek, 300 hrušek, 600 jabloní a 50 ořechů." K obci jsou připojeny osady Hradčany, Letařovice, Trávníček a Vorklebice[2]

Od osvobození až do srpna 1945 přešla oblast Českodubska pod správu Okresní správní komise Liberec. Poté byla včleněna do politického okresu Turnov (rozhodnutím ZNV v Praze ze dne 23. 8. 1945). Pod něj správně spadalo Českodubsko až do roku 1960. Podle nového územně správního uspořádání a zrušení okresu Turnov, došlo k přičlenění obcí v okolí Českého Dubu k okresu Liberec.

O svou samostatnost přišly Hradčany v roce 1976. Správu převzal „Společný místní národní výbor pro obce Bílá, Hradčany, Petrašovice se sídlem v Bílé okres Liberec“. Celý proces integrace byl završen v roce 1980, kdy došlo ke sloučení obcí tvořících od roku 1976 společný MNV, tedy obcí Bílá, Hradčany a Petrašovice. Vznikla nová územně administrativní jednotka Bílá, v níž byly ponechány části obce s názvy: Bílá, Bohdánkov, Dehtáry, Hradčany, Chvalčovice, Klamorná, Kocourov, Kohoutovice, Letařovice, Petrašovice, Trávníček, Vesec, Vlčetín.[3]

Obyvatelstvo Hradčan bylo vždy české, ačkoliv v nevelké vzdálenosti severním směrem již začínaly Sudety. Po druhé světové válce zde došlo k obměně velké části obyvatelstva, neboť mnoho zdejších občanů odešlo osidlovat nedaleké pohraničí opuštěné Němci a namísto nich se sem přistěhovala řada lidí z vnitrozemí. Některé původní rodiny (např. Najmanovi a Mizerovi) zde ovšem žijí dosud.

Dále je zde nyní asi 17 rekreačních objektů, patřících lidem z Prahy, Liberce, Jablonce nad Nisou a dalších měst. V obci sídlí dva spolky. Jedním z nich je sbor dobrovolných hasičů, který má 32 členů a disponuje stříkačkou typu PPS 12. Dalším je myslivecký spolek, které má 12 členů. Nedaleko návsi se nachází hasičská zbrojnice, v jejíž budově je umístěna také místní knihovna.

V Hradčanech se nachází objekty lidové architektury, povětšinou roubeného charakteru. Kostel ani kaple zde není, neboť ve vzdálenosti 1,5 km od hradčanské návsi se nachází letařovický kostel sv. Jakuba Staršího. Ze sakrálních památek se při cestě do Letařovic ("u kovárny") nachází boží muka z 19. stol. a barokní sloup Svatého Jana Nepomuckého z přelomu století 17. a 18., upomínající smrt místního faráře. Boží muka byla v roce 2009 opravena a znovuvysvěcena.

• Pamětihodnosti
• 
  Sloup Sv. Jana Nepomuckého – současný stav
• 
  Boží muka – současný stav

Na začátku 20. století provozovali v Hradčanech své řemeslo hostinský a kramář Jan Šámal, kupec Josef Šámal, krejčí Josef Mach a obuvníci Ferdinand Adam a J. Jiránek. Větší usedlosti zde v té době měli Josef Dědek, Anna Beranová, Josef Šámal (čp. 11) a Florian Červa (čp. 30). Byl zde také lom, provozovaný J. Dědkem. Provoz hostince na návsi byl ukončen v roce 1998.

Nyní většina obyvatel vyjíždí za prací jinam, např. do Českého Dubu. V místě je několik živnostníků a část obyvatelstva pracuje v zemědělství (na západním okraji vesnice se nachází malý zemědělský areál, vybudovaný ve druhé polovině 20. století).

Hasičská zbrojnice v Hradčanech, podél budovy vpravo vede spojovací komunikace napojující se na místní komunikaci do Letařovic

Vesnicí prochází od severu k jihu silnice III/27711 z Českého Dubu do Trávníčku. Z ní se severně od vesnice odpojuje slepá místní komunikace vedoucí jihozápadním směrem do Letařovic, která je spojovací komunikací propojena s návsí ležící v centru Hradčan.

Spojení veřejnou dopravou je zajištěno pouze autobusovou linkou 540300 s několika málo spoji v pracovní dny, z nichž některé jezdí jen v určité dny v týdnu, z Českého Dubu přes Hradčany, Trávníček a Dehtáry do Kohoutovic a dále buď přes Bílou zpět do Českého Dubu, nebo do Hodkovic nad Mohelkou. Nejbližší železniční stanice Sychrov je v 7 km vzdálených Radimovicích.