Hračka


Hračka je předmět používaný ke hře dětí, ale občas i dospělých. Slouží k upoutání pozornosti dítěte, jeho zabavení, ale také k rozvíjení jeho motorických a psychických schopností.

Model středověké hračky - dřevěné loďky nalezené ve vykopávkách v Belgii (stáří: 1465). Mušle ústřic byly dírkované a každá byla zavěšena na krátkém provázku, když bylo za provázek zatáhnuto, mušle se začala točit a vydávat bzučivý zvuk

Historie a současnost

Do 19. století

Hračky existují již po tisíce let. Panenky, zvířátka, vojáčci a miniatury nástrojů dospělých jsou nacházeny v archeologických vykopávkách od nepaměti. Inkové měli hračku na kolech i přesto, že jejich kultura dospělých kolo nepoužívala. Až do devatenáctého století patřilo k základní surovině pro výrobu hraček dřevo. Postupem času přibývaly hračky z kovu, porcelánu apod. S vynálezem moderních syntetických materiálů po druhé světové válce, se objevují panenky a další hračky z umělých hmot.

Moderní éra

Za zlatou éru hračkářského průmyslu je označován přelom 19. a 20. století.[1] Holčičky dostávaly dárky, jako jsou různé typy panenek, kuchyněk nebo pokojíčků a dalších hraček, které mají děvčata připravit na budoucí úlohu hospodyněk a maminek. Pro chlapce se vyráběly hračky zaměřené technickým nebo vojenským směrem, např. vojáčci, vozíky, autíčka nebo konstrukční stavebnice.

České hračky

K historicky nejznámějším českým hračkám patří:[2]

V ČR je v současnosti (2018) registrováno přibližně 280 výrobců hraček, z nichž největší jsou Detoa Albrechtice, Moravská ústředna Brno, Mikro Trading, Dino Toys, Merkur Toys a Lena hračky. Přibližně 120 firem produkuje dřevěné hračky, 50 textilní a plyšové, 40 plastové a přibližně 20 společností vyrábí technické a kovové hračky. Dále se v České republice kompletují zahraniční hračky nadnárodních firem Lego, Simba, Ravensburger a Playmobil. Všichni čeští výrobci zaměstnávají dohromady přibližně 3600 zaměstnanců.[2]

Česká republika je největším evropským vývozcem hraček. V roce 2017 vyrobily české společnosti zboží v celkové hodnotě 3,05 miliardy korun, z nichž šly na vývoz hračky za 2,04 miliardy. Objem výroby i exportu každoročně kontinuálně stoupá, přičemž rok 2017 byl nejúspěšnějším od roku 2008. Kolem 70 % vývozu směřovalo do zemí Evropské unie, zejména do Německa, Nizozemska, Francie a na Slovensko; z ostatních zemí pak do Japonska, Spojených států, Izraele a Ruska.[2]

Dělení a psychologie hraček

Základní hračky

Plyšový medvídek

Z hlediska rozvoje dítěte jsou nejlepší hračky tvárné, stačí i pouhá hmota: písek, papír, plastelína, těsto, moderní formy tvarovacích hmot různého složení. Následují jednoduché kostky, potom stavebnice s různými druhy „zámků“, které udrží složený tvar. Nejznámější a velmi oblíbená je stavebnice Lego, která je variabilní a flexibilní v rámci několika velikostí (podle věkových kategorií). Především u těchto základních hraček platí, že pokud je dítěti věnována péče s předvedením různých možností tvorby, dokáže se dítě brzy účelně zabavit samo a aplikuje své poznatky v dalších podobných činnostech.

Módní hračky

Moderní elektronické hračky, zvířátka a figurky jsou především poplatné vlně reklam a pokud nemají širší možnost hry (převlékání panenky, více programů např. Furby), dítě brzy omrzí nebo vyžaduje módnější záležitost. Jsou finančně nákladné a jejich vlastnictví má pro dítě především společensko-psychologický efekt.

Požadavky na hračku

Požadavky na hračku lze definovat z různých hledisek:

  • hledisko výtvarné – estetická působivost (proporce, barevnost, uplatnění nových materiálů)
  • hledisko hygienické – sleduje chemický účinek barev při styku s kůží a sliznicí úst, oblé tvary (vlastnosti použitého materiálu, možnost čištění)
  • hledisko pedagogické – účelnost hračky z pohledu výchovy (stavebnice, variabilní hračky)
  • hledisko ekonomické – zda je konkurenceschopná
  • hledisko bezpečnosti – zda je bezpečná (testování)

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. blog.obchod-s-darky.cz [online]. [cit. 2014-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
  2. NEŠNĚROVÁ, Pavlína. Hrát si a bohatnout. Týden. 2018, roč. 25, čís. 37, s. 46–47. ISSN 1210-9940.

Literatura

  • KNÁPEK, Z., TITĚRA, D. (2002): Rukověť sběratele hraček. Rubico, Olomouc ISBN 80-85839-74-1

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.