Merkur (stavebnice)

Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu, se sítí předvrtaných otvorů s roztečí 1 cm. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami o velikosti M3,5. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách stavebnice je možné se setkat s kladkami, buldozerovými pásy (Merkur 201, 202) a dokonce i elektromotorky (Merkur M1). Umožňuje tak stavbu velmi realistických konstrukcí a různých strojů.

Díky své dostupnosti a variabilitě – a nedostupnosti jiných možností, jako profesionální výroby technických modelů a prototypů – byla tato stavebnice používána i ve vážném výzkumu – například Otto Wichterle ji použil pro konstrukci prvního pokusného přístroje na výrobu kontaktních čoček, stejně stavebnice v době nástupu osobních počítačů sloužila i k amatérské výrobě jednoduchých plotterů. Stavebnice na konstrukci počítačového plottru připojitelného k v té době běžným 8bitovým počítačům se dokonce chvíli běžně prodávala pod názvem ALFI.

V současnosti lze stavebnici použít například i pro sestavení jednoduchých robotů.

Model pásového rypadla v Národním technickém muzeu v Praze

Stavba Petřínské rozhledny na výstavě Věže z Merkuru na Petřínské rozhledně

Muzeum Merkur v Polici nad Metují

Kovové stavebnice následovaly obdobné stavebnice ze dřeva a kartonu z konce 19. století. Např. Lilienthal-Baukasten, ještě ze dřeva a kartonu, Gustava Lilienthala, bratra jednoho z prvních letců Otto Lilienthala. V roce 1888 nechal Otto Lilienthal stavebnici svého bratra patentovat.

V roce 1892 přihlásil Julius Weiss z Hamburku patent na Brückenbaukasten (Stavebnici mostů), která už byla z kovu. Vyráběna byla sice od roku 1896 firmou Richter, Rudolstadt, ale jenom krátce, pro nezájem byla výroba po pouhém roce zastavena.

Úspěch kovových stavebnic zahájila stavebnice patentovaná v roce 1901 Frankem Hornbym z Liverpoolu, zprvu pod názvem Mecanics made easy, o něco později pod názvem Meccano, spolu s Erector Set (USA) nejznámější obchodní značka pro kovové stavebnice. Firma Meccano Ltd stavebnici vyráběla v letech 1908 až 1980.

V roce 1904 měla v Německu úspěch stavebnice firmy Walther Walther's Ingenieur Bauspiel (Waltherova inženýrská stavební hra), která zanikla v roce 1915. Na její úspěch navázala stavebnice Stabil, na trh uvedená v roce 1911.

Stavebnici Erector Set patentoval Alfred Carlton Gilbert v USA v roce 1911, vyráběla ji jeho společnost A. C. Gilbert Company od roku 1913 až do bankrotu společnosti v roce 1967.

Německá firma Märklin vyráběla původně v licenci firmy Meccano, od roku 1919 v jiných barvách až do roku 1999, kdy výrobu ukončila. V meziválečném údobí platila stavebnice Märklin v našich zemích za kvalitnější než levnější domácí Merkur.

Dnes vyrábí stavebnice Meccano a Erector Set francouzská firma Meccano S.N., která od roku 2000 patří japonské Nikko, podobně jako čínské manufaktury a továrny na zakázku Nikko Group.

V roce 1920 zahájila firma Inventor Jaroslava Vancla (1890–1980) v Polici nad Metují výrobu stejnojmenné stavebnice. Díly k sobě byly prvních pět let spojovány háčky. Poté firma přešla na systém šroubků a matiček a zaregistrovala si novou ochrannou známku Merkur.

Za druhé světové války byla výroba nacisty zastavena pro nedostatek barevných kovů. Po válce se opět nakrátko rozjela, než byla komunisty po roce 1948 znárodněna. Jaroslav Vancl musel opustit byt v továrním areálu a splácet dluh za materiál, který ještě jako majitel objednal. Z majitele se stal v Merkuru dělníkem u soustruhu, kde kvůli splátkám dluhu pracoval až do 80 let.[1]

Po roce 1989 byla společnost privatizována, v roce 1993 však zbankrotovala. Později společnost odkoupil Jaromír Kříž, během tří let obnovil výrobu a tuto českou hračku zachránil.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Merkur na Wikimedia Commons
• Merkur – Česko
• Článek o výstavě Merkuru se stručnou historií
• Märklin – Německo, do roku 1999
• Meccano / Erector – původně Velká Británie a USA, dnes Francie, Japonsko, USA, celý svět
• Trix-Metallbaukasten – Německo, od roku 1927 do 1998,
• Krátká procházka po jedné výstavě stavebnice MERKUR