Filipova Huť

Filipova Huť (německy Philippshütten) je částí obce Modrava. Nachází se na jižních svazích rozsochy hory Antýgl (1254 m), v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 metrů. Je tak nejvýše položeným sídlem v České republice.[2] V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[3] Z osady se otevírá výhled na bavorskou horu Roklan.

Filipova Huť
Filipova Huť s výhledem na Roklan
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecModrava
OkresKlatovy
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°1′47″ s. š., 13°31′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 (2011)[1]
Katastrální územíFilipova Huť (57,4 km²)
Nadmořská výška1093 m n. m.
PSČ34192
Počet domů7 (2011)[1]
Filipova Huť
Další údaje
Kód části obce97853
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V katastrálním území Filipovy Hutě je také samota Březník.

Historie

Filipova Huť vznikla jako osada kolem sklářské huti na duté sklo, kterou založili v roce 1785 Franz Denk a Franz Weber z Horních Hrádků (Schlösselwald). Jméno dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a další prosperita obce byla plně spojena s dřevařstvím.

V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů a 488 Němců. Po druhé světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí, Němci vysídleni.

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť ( okres Vimperk ) o rozloze 5745 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.[4]

Územní příslušnost
  • k 1. lednu 1948 patřila obec Filipova Huť do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě[5]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[6][7][8]
  • k 1. lednu 1950 patřila obec Filipova Huť do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[9]
  • k 1. červenci 1952 byla Filipova Huť, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, vedena jako samostatná obec.[10]
  • k 1. lednu 1955 byla osada Filipova Huť částí obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický.[11]
  • k 1. červenci 1960 byla osada Filipova Huť částí obce Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský.[12]
Matriční příslušnost
  • od 1. ledna 1950 patřila obec Filipova Huť pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[9]
  • od 1. ledna 1955 patřila osada Filipova Huť - obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[11]

Pamětihodnosti

Venkovská usedlost ev.č. 2 byla v roce 1958 vyhlášena jako kulturní památka – má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. V osadě stávala čtvercová kaple, která byla v letech 1962–1964 zbořena. Připravuje se její obnova.

Turistický ruch

Ve Filipově Huti je dostupné ubytování v řadě hotelů a penzionů. Osada je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras.

Pohled k pohraničnímu hřebeni hor ze zastávky autobusu na Filipově Huti ve směru na Kvildu

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistická ročenka České republiky 2014. Praha: Český statistický úřad, 2014. 815 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2580-2. S. 63.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 232.
  4. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29.
  5. Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 2.
  6. Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
  7. Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3.
  8. Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 29, položka 17.
  9. Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.
  10. Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.
  11. Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
  12. Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 70.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.