Zhůří
Zhůří (německy Haidl[2]) je osada, část města Rejštejn v okrese Klatovy, běžně označovaná za „zaniklou obec“.[3] Nachází se asi 6,5 km na jihovýchod od Rejštejna. Prochází zde silnice II/169. Jsou zde evidovány tři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[5]
Zhůří | |
---|---|
Zhůří | |
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Rejštejn |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°5′1″ s. š., 13°33′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
Katastrální území | Zhůří u Rejštejna (3,13 km²) |
Nadmořská výška | 1150 m n. m. |
PSČ | 341 93 |
Počet domů | 0 (2011)[1] |
Zhůří | |
Další údaje | |
Kód části obce | 140121 |
Kód k. ú. | 740128 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zhůří leží v katastrálním území Zhůří u Rejštejna o rozloze 3,13 km²[6] uvnitř Národního parku Šumava.
Historie
Již ve 14. století vedla tímto územím jedna z větví Zlaté stezky.[7] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[8] Mezi válkami počet klesal od 128 do 113 obyvatel.[9]
Dne 24. prosince 1937 nad Zhůřím narazilo do svahu Huťské hory letadlo Wibault 282-T společnosti Air France pravidelné linky z Paříže přes Prahu do Bukurešti. Na palubě letadla s imatrikulací F-AMYD byli dva členové posádky (kapitán František Lehký, 36 let, otec dvou dětí, nalétáno 7400 hodin; francouzský radista Pierre Austruc, 24 let, dva roky praxe)[10] a jeden cestující - státní návladní JUDr. Karel Flanderka, kteří všichni zahynuli.[11]
Následně byla obec postižena v roce 1946 odsunem všech obyvatel, jelikož byli německé národnosti, a v roce 1952 byla zabrána vojskem, což definitivně přispělo k jejímu úplnému vysídlení od civilního obyvatelstva. Vybudovány byly naopak kasárny, dvě sovětské radarové stanice a vrtulníková základna, vše opuštěno v roce 1990.[7] Z fondů Evropské unie byla kasárna v roce 2009 zbourána. Náklady na demolici dosáhly 11 865 386 Kč, přičemž 90 % nákladů hradily dotace Evropské unie, zbytek stát.[12]
V roce 2015 zakoupil pozemky ve Zhůří developer a bývalý cyklista Roman Kreuziger se záměrem obec obnovit v původním duchu. Proti se postavilo vedení Národního parku Šumava kvůli ochraně zde se vyskytujících a zákonem chráněných rostlin a živočichů a narušení krajinného rázu.[2] V soudním sporu před klatovským soudem se v jeho zájmu ministerstvo životního prostředí domáhalo dodržení zákonného předkupního práva na tyto pozemky. Soud potvrdil, že zákonné právo nebylo dodrženo, ale z důvodů specifičnosti případu odmítl žalobě vyhovět. Kreuziger měl pro výstavbu nového Zhůří k dispozici jak příslušný vyhovující územní plán města Rejštejn, tak i projekt tří prvních domů od architekta Jaroslava Trávníčka.[3] Projekt byl ale v roce 2019 byl zastaven na základě negativního posudku vlivu stavby na životní prostředí.[13]
Pamětihodnosti
- Zhůřská jedle, památný strom
- Pomník obětem leteckého neštěstí na vrchu Huťské hory nad Zhůřím
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Developer Kreuziger chce obnovit šumavské Zhůří. Začíná další válka o národní park. Euro.cz. 2015-10-10. Dostupné online [cit. 2017-06-28]. (česky)
- Kreuziger starší nemusí prodat své pozemky šumavskému parku, řekl soud. iDNES.cz [online]. 2017-06-26 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 234.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-08.
- Zhůří u Rejštejna. Šumavanet.cz [online]. [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 294.
- ČEJKA, Martin. Zhůří u Rejštejna (Haidl) [online]. Zaniklé obce, 2005-07-11 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. 1. vyd. Zlín: Nakladatelství Kniha Zlín, 2015. 156 s. (Stream). ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola Štědrovečerní havárie, s. 121–127.
- KREJČÍ, Pavel. Wibault-Penhoet 282-T12 F-AMYD. Letecká badatelna [online]. 2014 [cit. 2017-06-28]. Dostupné online.
- SCHNEIDER, Karel. Zhůří u Rejštejna: Připomínky k developerskému záměru na ochranářsky cenném území Národního parku Šumava. PresSpektrum [online]. 2020-01-12 [cit. 2020-01-31]. Dostupné online.
- NEDVĚD, Jaroslav. Kreuziger starší nevzdává boj o stavbu na Zhůří, projekt znovu zredukoval. iDnes.cz [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zhůří na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Zhůří u Rejštejna na webu ČÚZK
- Zhůří na webu Zaniklé obce
Město Rejštejn | |
---|---|
Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II) |