Vojtěch Kulp

Nejprve studoval na Piaristickém gymnáziu v Kroměříži, poté v letech 1869–1873 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Pak nastoupil jako soudní úředník, zpočátku jako auskultant v Olomouci, později byl soudním adjunktem v Dačicích, Jihlavě a Kroměříži. V roce 1883 opustil státní služby a věnoval se podnikání. Téhož roku usedl do správní rady cukrovaru v Kroměříži (předsedou tohoto podniku zůstal dlouhodobě[4]). V letech 1887–1896 byl prvním etnicky českým starostou Kroměříže. Zasadil se o hospodářský rozvoj města.[3] Jeho nástup do čela městské samosprávy měl velký význam pro české hnutí na Moravě. Kroměříž byla jedním z prvních větších měst, kde takto Češi převládli.[5] Již od roku 1884 byl Kulp členem obecního výboru. Zasloužil se o rozšíření českého gymnázia na vyšší, měl podíl na založení učitelského ústavu, reálky, hospodářské školy, mlékárenské školy, ústavu pro choromyslné, starobince, chudobince, regulace toku Moravy. Dlouhodobě předsedal Hospodářské jednotě záhlinicko-kvasické.[6]

Zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Kroměříž, Uherské Hradiště atd.[7] Byl prvním českým poslancem zvoleným za tento obvod.[3] Mandát obhájil za týž okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Zvolen byl i ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva, tedy bez kurií. Uspěl v českém okrsku Morava 05. Usedl do parlamentní frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[7] Zasedal v převážně mladočeské parlamentní frakci, byl ovšem stoupencem staročeské Moravské národní strany Jana Žáčka. Dne 10. září 1913 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž. V letech 1917-1918 zasedal v Panské sněmovně (jmenovaná horní komora Říšské rady).[8] Byl povýšen do šlechtického stavu.[3][4]

Zemřel v roce 1932 a je pohřben na kroměřížském hřbitově.[9]