Hlohovec (okres Břeclav)

První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13. století,[4] kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na hranici Dolních Rakous s Moravou. V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla.

K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté.[4] Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu. V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach.[4]

Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav. Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 byla obec, tvořící jazykový ostrůvek slovanského osídlení mezi převážněněmeckým okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského zemského okresu (Landkreis Nikolsburg).[4] Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti.[4] Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku).[4]

9. ledna 2003 byly obci Hlohovec Poslaneckou sněmovnou uděleny znak a prapor.

V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela.[4] První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna).[4] Tradiční bývá také Krojový ples (leden - únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září - říjen) a koncem roku na svátek Sv Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.

Starostové po roce 1989:

1990 - 1994 Josef Vlašic

1994 - 2006 RNDr. Marie Michalicová (KDU - ČSL)

2006 - 2010 Jana Vlková (ODS)

2010 - 2018 RNDr. Marie Michalicová (KDU - ČSL)

2018 - Ing. Jaroslav Hajda (ODS)

• klasicistní kostel svatého Bartoloměje byl postaven v letech 1832–1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po rozšíření v letech 1908–1909 byl změněn i jeho patron, jímž se stal svatý Bartoloměj.
• Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici, resp. podle dřívější zemské hranice na část patřící původně Dolním Rakousům a část patřící Moravě. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.

Památkově chráněné jsou i

• Boží muka u silnice do Valtic
• Socha svatého Floriána na návsi

• 
  Náves
• 
  Kostel svatého Bartoloměje
• 
  Socha sv. Floriána
• 
  Obecní úřad