Herpetické viry

Herpesviry jsou poměrně velké viry (120–220 nm) sférického tvaru. Jsou to obalené viry, obal tvořený lipoproteiny získávají pučením přes jadernou membránu infikované buňky. Z obalu ční do prostoru peplomery, které slouží k průniku do dalších buněk. Samotná bílkovinná kapsida viru má eikosahedrální symetrii a je tvořená 162 kapsomerami, které mají tvar protáhlých hranolů. Uvnitř kapsidy je stočená jediná molekula dvouvláknité, lineární DNA.

Herpesviry se replikují v jádře infikované buňky – po průniku cytoplasmatickou membránou se z virionu uvolní deoxyribonukleová kyselina, proniká do jádra a tam využije enzymů hostitelské buňky k replikaci vlastní DNA a k syntéze mRNA, která nese informaci o složení virových proteinů. Virové proteiny, přestože vznikly na ribozomech vně jádra, se do jádra vracejí a kompletují se s virovou DNA. Kapsidy pak pučí přes jadernou membránu, čímž získávají obal, hotové viriony se pak ve vakuolách nebo přes endoplasmatické retikulum dostávají vně buňky, kde mohou nakazit další buňky.

Virové proteiny jsou v jádře nakažené buňky vidět pod světelným mikroskopem jako tzv. virové inkluze.

I po odeznění infekce, která nastává po průniku viru do organismu, virus sám přetrvává ve tkáních (nervová ganglia, žlázy, ledviny apod.) v latentním stavu. Při stresové situaci nebo při oslabení imunitního systému hostitele se viry aktivují a způsobí nové onemocnění. Některé herpesviry jsou schopné způsobit nádorovou transformaci infikované buňky.

Podle délky replikačního cyklu, místech latence a vlastnostech virových částic se celá čeleď Herpesviridae rozděluje na tři podčeledi, Alphaherpesvirinae, Betaherpesvirinae a Gammaherpesvirinae.