Kaposiho sarkom

Sarkom je nádor mezodermálního původu. V případě Kaposiho sarkomu jsou nádorově zvrhlé buňky endotelu, tedy výstelky krevních cév i kapilár. Buňky nabývají charakteristického vřetenovitého tvaru.

Kaposiho sarkom se může objevit na kůži, v ústní dutině i na jiných sliznicích, u pacientů s AIDS je agresivní, viscerální, která se objevuje i na plicích a v ostatních vnitřních orgánech.

Nádor se jeví jako zarudlá nebo až nafialovělá skvrna, která se plošně šíří. Vznikají uzly tvořené nepravidelnou, ale hustou sítí cév a okolním vazivem. Někdy se objevují i otoky, ložiska se mohou rozpadat. Většinou je nebolestivý, kožní sarkomy jsou víceméně neškodné. U viscerální formy je riziko smrtelného krvácení.

Před nástupem epidemie AIDS byl Kaposiho sarkom vzácným kožním onemocněním, které postihovalo starší muže. Poprvé byl popsán roku 1872 maďarským lékařem Mauricem Kaposim, jako Sarcoma idiopathicum multiplex haemorrhagicum.

Lidský herpesvirus, který způsobuje Kaposiho sarkom, je příkladem oportunitního patogenního organismu. Za normálních okolností je držen v šachu imunitním systémem, při jeho selhání může naplno projevit. Kromě lidí s AIDS postihuje i pacienty po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitu. V tom případě je Kaposiho sarkom „léčitelný“ vysazením těchto léků, sarkom pak ustoupí, ale také dojde k odmítnutí transplantovaného orgánu.

Z dosud neznámého důvodu postihuje častěji muže, celkem asi 20 % pacientů s AIDS.