Hermann Höfle

Hermann Johann Matthäus Höfle (12. září 1898, Augsburg9. prosince 1947, Bratislava) byl vyznamenaný veterán první světové války, válečný zločinec a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei za druhé světové války. Nechvalně proslulým se stal poté, co velel německým okupačním vojskům, které zatlačily do hor Slovenské národní povstání.

Hermann Höfle
Narození12. září 1898
Augsburg, Německé císařství
Úmrtí9. prosinec 1947 (49 let)
Bratislava, Československo
Vojenská kariéra
HodnostSS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše (do roku 1944)
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1933)
Waffen-SS (do roku 1945)
Jednotka8.Infanterie-Regiment “Großherzog Friedrich II von Baden”
Bayerisches Infanterie-Regiment Nr. 19
VelelVyšší šéf SS a Policie pro Slovensko
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníPruský železný kříž I. třídy se sponou
Pruský železný kříž II. třídy se sponou
Krevní řád

První světová válka

Hermann Höfle se narodil 12. září roku 1898 ve městě Augsburg v Bavorsku jako syn poštovního úředníka. Po absolvování základní školy nastoupil na humanistické gymnázium, kde později úspěšně odmaturoval roku 1916.

Krátce na to vstoupil do německé císařské armády v hodnosti Fahnenjunker (Kadet) a byl zařazen ke královskému bavorskému 8. pěšímu pluku "Velkovévoda Fridrich II. Bádenský" (8.Infanterie-Regiment “Großherzog Friedrich II von Baden”), který spadal pod 8. královskou bavorskou pěší brigádu (8. Königlich Bayerische Infanterie-Brigade) generálmajora Karla von Reck. Se svojí jednotkou se následně účastnil bojů na západní frontě.

Zde však zůstal pouze do konce srpna téhož roku, poněvadž byl přeřazen k 31. leteckému oddílu bavorského armádního letectva (Bayerische Flieger-Abteilung Nr. 31), kde se po následném výcviku stal leteckým pozorovatelem dělostřelectva. V první polovině roku 1917 byl povýšen do hodnosti Fähnrich (Praporčík) a k počátku října téhož roku do hodnosti Leutnant (Poručík). Ke konci války ještě stihl absolvovat vojenskou školu. Během války byl několikrát těžce raněn a podařilo se mu za své zásluhy získat oba stupně pruského železného kříže a několik dalších vyznamenání (viz níže).

Poválečné období

Se skončením první světové války a následné nucené demobilizaci byl propuštěn z armády a vstoupil k počátku března roku 1919 do nově se formujících polovojenských oddílů Freikorps, kde byl přidělen ke skupině Freikorps von Epp pod velením plukovníka, pozdějšího generála a člena sněmu Franze von Epp. S jednotkou se následně účastnil potlačení socialistických jednotek Bavorské republiky rad na přelomu dubna a května roku 1919.

Höfleho jednotka je během října téhož roku začleněna do Reichswehru a rozšířena na 21. brigádu pod Eppovým velením. O rok později byla brigáda rozšířena a přeměněna na 7. divizi pod velením generála Arnolda von Möhl. Zde se Höfle seznamuje s budoucím velitelem jednotek Sturmabteilung, kapitánem Ernstem Röhmem a stává se jeho pobočníkem.

V listopadu 1923 se účastnil jako člen vojenského spolku "Reichskriegsflagge" mnichovského pivního puče. Po jeho neúspěchu je Röhm zatčen, ale Höfle zůstává dále v armádě.

K 1. dubnu roku 1925 je povýšen do hodnosti Oberleutnant (Nadporučík) a 25. listopadu téhož roku se žení se svojí přítelkyní Elisabeth Schäferovou, se kterou má později dvě dcery.

Roku 1930 složil zkoušku z tlumočnictví ze španělštiny a o rok později se stal velitelem 16. roty u 19. bavorského pěšího pluku (Bayerisches Infanterie-Regiment Nr. 19) ze 7. divize nyní pod velením pozdějšího polního maršála, generálporučíka Wilhelma von Leeb. Následně ještě sloužil již v hodnosti kapitána (Hauptmann) u 7. motostřeleckého oddílu (Kraftfahrer-Abteilung Nr. 7) z téže divize.

Roku 1932 získal diplom z tlumočnictví ze španělštiny a k 15. červnu téhož roku se stal učitelem taktiky na vojenské akademii v Berlíně

Z Reichswehru byl nakonec propuštěn jako Major der Reserve (Major v záloze) dne 31. července, 1934. Po svém propuštění vstoupil v srpnu téhož roku do jednotek NSKK a byl jmenován vedoucím pobočky v Mnichově.

Druhá světová válka

Z počátku války sloužil u jednotek NSKK, kde působil jako vysoký velitel, než dne 1. července roku 1943 vstoupil do SS v hodnosti SS-Gruppenführer. Dne 15. září roku 1943 byl jmenován policejním velitelem ve středním Německu (Höhere SS und Polizeiführer Mitte). Zde setrval až do 5. října roku 1944, kdy byl vystřídán SS-Obergruppenführerem Rudolfem Quernerem. Poté mu byla přidělena funkce velitele SS a policie na území Slovenska, kde vystřídal SS-Obergruppenführera Gottloba Bergera. V této funkci zůstal až do konce války.

SS-Obergruppenführer Höfle byl strůjcem tvrdého zásahu proti účastníkům Slovenského národního povstání. Jednotky Waffen-SS spolu s Pohotovostními oddíly Hlinkovy gardy se podílely na největších represáliích na slovenském obyvatelstvu. Po vojenské porážce SNP uspořádal oslavu v centru SNP Bánské Bystrici, na níž se účastnili i představitelé Slovenského státu v čele s prezidentem Jozefem Tisem. Höfle a další příslušníci SS zde obdrželi vysoká slovenská vyznamenání.

Hermann Höfle se jako válečný zločinec zodpovídal společně s německým velvyslancem na Slovensku Hannsem Ludinem před Národním soudem v Bratislavě, kde byli také oba dva odsouzeni k trestu smrti a dne 9. prosince roku 1947 popraveni oběšením.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.