Kobra obojková

Kobra obojková (Hemachatus haemachatus) je jedovatý had z čeledi korálovcovitých, který žije v některých oblastech jižní Afriky. Nejedná se o takzvanou „pravou“ kobru z rodu Naja, patří totiž do samostatného rodu Hemachatus. Je nicméně s pravými kobrami blízce příbuzná a je považována za jednu z takzvaných plivajících kober, které dokážou svůj jed plivat (či přesněji vystřikovat) na někdy překvapivě velkou vzdálenost.[4]

Kobra obojková
Kobra obojková
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkorálovcovití (Elapidae)
Rodkobra (Hemachatus)
Fleming, 1822
Binomické jméno
Hemachatus haemachatus
(Bonnaterre, 1790)
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zbarvení je na různých místech rozšíření hada odlišné, avšak charakteristickým znakem druhu je tmavé břicho s jedním či dvěma světlými pruhy na krku. Průměrná délka této kobry činí 90–110 cm.[4] Někteří jedinci mohou mít tělo zbarvené převážně černě, zatímco jiní bývají proužkovaní. Šupiny kober obojkových se liší od šupin pravých kober tím, že jsou hřebenaté a připomínají lodní kýl.

Rozšíření

Oblast, v níž kobra obojková žije, sahá od jihoafrické provincie Kapsko přes provincii Svobodný stát až po království Lesotho na severovýchodě, republiku Transkei, provincii KwaZulu-Natal, západní Svazijsko a části provincie Gauteng. Izolovaná populace tohoto druhu obývá oblast Inyanga na zimbabwsko-mosambickém pomezí.[4]

Prostředí

Kobra obojková dává obvykle přednost travnatým biotopům, neboť toto životní prostředí jí umožňuje splynout s okolím. V jižní Africe obývají tito hadi též bažinaté oblasti.[5]

Chování a potrava

Chování

Pokud se had cítí ohrožen, vztyčí přední část těla do výšky a roztáhne krční partie do dlouhé, široké kápě, přičemž jsou velmi dobře vidět pruhy na krku. Kobra obojková patří mezi takzvané plivající kobry a dokáže svůj jed vystříknout až do vzdálenosti 2,5 m. Musí se přitom vztyčit a vrhnout se prudce vpřed. Je též známo, že dokáže předstírat svou smrt. Převalí se přitom na záda s tlamou dokořán.

Potrava

Potrava kobry obojkové je dosti různorodá. Jejím hlavním úlovkem jsou žáby,[6] může se však živit i drobnými savci, obojživelníky či jinými plazy.[5]

Rozmnožování

Kobra obojková je mezi africkými kobrami výjimečná tím, že je vejcoživorodá,[4] což znamená, že se vejce vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí po něm. Samice běžně rodí 20 až 35 mláďat, byly však zaznamenány i případy, kdy porodila celkem 65 mláďat.[6]

Jed

Jed kobry obojkové je neurotoxický, působí tedy na nervový systém, a částečně cytotoxický – působí tedy i na buňky. Je také méně viskózní než jed ostatních afrických korálovcovitých hadů.[4] Při střetu s člověkem se had obvykle snaží zasáhnout svým jedem protivníkův obličej. Dostane-li se jed do očí, způsobí člověku velkou bolest.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rinkhals na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. Boulenger, G.A. 1896. Catalogue of the Snakes in the British Museum (Natural History). Volume III., Containing the Colubridæ (Opisthoglyphæ and Proteroglyphæ)… Trustees of the British Museum (Natural History). London. p. 389.
  3. The Reptile Database. www.reptile-database.org.
  4. S. Hunter. Venomous Reptiles [online]. 2000 [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11. (anglicky)
  5. B. Branch. Field Guide to the Snakes and Other Reptiles of southern Africa. [s.l.]: Struik, Cape Town, 1988. (anglicky)
  6. R. Mastenbroek. Rinkhals [online]. 2002 [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-24. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.