Gjumri

Vykopávky archeologického naleziště ukázaly, že oblast dnešního Gjumri byla osídlena v době bronzové. Oblast byla zmíněna jako Kumajri v historických urarštinských nápisech pocházejících z 8. století před naším letopočtem. V roce 720 před naším letopočtem Kimmeriové dobyli oblast a pravděpodobně založili osídlení Kumajri.

V roce 331 před našim letopočtem byla cela oblast zahrnuta v provincii Ajrarat Království Arménie jako součást kantonu Širak. Od roku 190 před našim letopočtem do roku jedna našeho letopočtu bylo Kumajri pod nadvladou artaxidské dynastie. Od roku jedna byl Širak přidělen rodině Kamsarakan, která vládla nad Kumajri během artaxidského království Arménie.[1]

Po rozdělení Arménie v roce 387 mezi Byzanty a Peršany a v důsledku pádu království Arménie Aršakuni v 428, se Širak včetně Kumajri stal součástí Sásánovské říše Persie.

Po dvou stoletích islámské vlády nad Arméni, Bagratidové vyhlásili nezávislost v roce 885 založením Bagrádského království Arménie. Kumajri vstoupil do nové éry růstu a pokroku, zvláště když se blízké město Ani stalo hlavním městem království v roce 961.  

Po pádu Arménie v roce 1045 patřil do Byzantské říše a později byl okupován Seljukovými útočníky v roce 1064. Pod zahraniční nadvládou město získalo v následujících stoletích svůj význam, až do založení Zakaridského knížectví Arménie v roce 1201 bylo pod gruzínským protektorátem. Poté, co Mongolové obsadili Ani v roce 1236, se Arménie stala mongolským protektorátem jako součást Ílchanátu a Zakaridy se staly vazaly Mongolům. Po pádu Ílchanátu v polovině 14. století princezna Zakarid vládla nad Lori, Širakem a Araratskou oblasti až do roku 1360, kdy tyto oblasti padly pod invazí Turkických kmenů.

Alexandropol, 19. století.

V roce 1501 byla většina východních arménských území včetně Kumajri dobytá nově vznikající Safíovskou dynastií Íránu vedenou šáhem Ismá‘ílem I. Během první poloviny 18. století se Kumajri stal součástí Erivanského chanátu. V červnu 1804 ovládaly ruské síly přes region Širak na počátku Rusko-perské války 1804 a 1813. Kumajri se stal oficiálně součástí Ruské říše podle Gulistánské smlouvy podepsané 1. ledna 1813 mezi Ruskem a Persií.

Během období ruské vlády se Gjumri stalo jedním z rozvíjejících se měst v Zakavkazsku. V roce 1829, po Rusko-turecké válce, došlo k velkému přílivu arménské populace, neboť okolo 3 000 rodin, které se stěhovaly z území v osmanské říši, se usadilo v Gjumri. Ruský básník Alexander Puškin navštívil Gjumri během své cesty do Erzurumu v roce 1829.

V roce 1837 dorazil do Gjumri ruský car Mikuláš I. a změnil jeho jméno na Alexandropol po své manželce Alexandře Fjodorovně. Alexandropol byl rychle přeměněn na jedno z hlavních center ruských vojsk během Rusko-turecké války 1877-78. Po založení železniční stanice v roce 1899 se Alexandropol významně rozrostl a stal se největším městem ve východní Arménii.

Kostel Sv. Salvátora před zemětřesením v roce 1988

Kostel Sv. Salvátora po zemětřesení

V roce 1902 byla ve městě otevřena první banka a až do sovětizace Arménie v roce 1920 vzniklo v Alexandropolu 31 výrobních center včetně piva, mýdla, textilu apod. Nově založená Arménská republika byla vyhlášená 28. května 1918, včetně města Alexandropol. Dne 10. května 1920 se místní bolševici Arménií, podporovaní muslimskou populací, pokoušeli převzít vládu v Alexandropolu proti arménské vládě Dašnakcuthjun. Povstání bylo potlačeno arménskou vládou dne 14. května a jeho vůdci byli popraveni. Během turecké invaze však turecké jednotky napadly Alexandropol a obsadily město dne 7. listopadu 1920. Arménie byla nucena podepsat 3. prosince smlouvu z Alexandropolem, aby zastavila turecký pokrok směrem k Jerevanu, nicméně souběžná invaze Sovětského svazu vedla k pádu arménské vlády dne 2. prosince. Turecké jednotky se stáhly z Alexandropolu poté, co byla v říjnu 1921 podepsána smlouva o Karsu mezi sovětskou a tureckou vládou.

Pod sovětskou vládou se název města změnil v roce 1924 na Leninakan po sovětském vůdci Vladimíru Leninovi. Město zasáhlo zemětřesení v roce 1926, kdy bylo zničeno mnoho jeho významných budov včetně řeckého kostela svatého Jiří. Leninakan se stal hlavním průmyslovým centrem v Arménské sovětské socialistické republice a jeho druhým největším městem po hlavním městě Jerevan. Město utrpělo velké škody během dalšího zemětřesení v Arménii v roce 1988, které zdevastovalo mnoho částí země. Zemětřesení proběhlo podél známé tahové vady s délkou 60 km. Jeho postup byl rovnoběžný s kavkazským masivem a stočil se na severovýchod. Zemřelo mezi 25 000 a 50 000 obyvatel a až 130 000 bylo zraněno.

Alexandropol v roce 1901.

V době rozpadu Sovětského svazu bylo město přejmenováno na Kumajri mezi lety 1990 a 1992, pak nakonec dostalo jméno Gjumri.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyumri na anglické Wikipedii.

• Galerie Gjumri na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjumri na Wikimedia Commons

(anglicky)

• Oficiální webové stránky
• Pohled na kostel
• Visit Gyumri
• Gyumri Luys
• Travel Gyumri