Rusko-turecká válka (1828–1829)

Rusko-turecká válka v letech 1828–1829 byla vyvolána řeckou osvobozeneckou válkou. Válka vypukla poté, co sultán ruským lodím uzavřel Dardanely a v odplatě za ruskou účast v bitvě u Navarina vypověděl akkermanskou úmluvu.[1]

Rusko-turecká válka (1828–1829)
konflikt: součást Rusko-tureckých válek a dobývání Kavkazu
Ruské síly čekající na turecký útok
trvání: 1828–1829 místo: Balkán a Kavkaz výsledek: Ruské vítězství Drinopolský mír
strany
Ruské impérium Řecko	Osmanská říše Osmanská říše
velitelé
Mikuláš I. Peter Wittgenstein Ivan Paskevič Hans Karl von Diebitsch Ioannis Kapodistrias	Mahmud II. Reşid Mehmed Paša
síla
100 000	280 000

Válku způsobil boj evropských mocností (Velké Británie, Francie a Ruska) o rozdělení Osmanské říše, která v té době zažívala prudkou vnitřní krizi, způsobenou zejména národně osvobozeneckou válkou řeckého národa (1821–1829). Velká Británie a Francie se obávaly nárůstu ruského vlivu na Balkáně (Řekové se s pomocí obrátili na Rusko) a v roce 1827 vstoupily do války společně s Ruskem na pomoc řeckým povstalcům. Po společné bitvě u Navarina (1827) se rozpory mezi spojenci zintenzivnily.

20. října 1827 turecký sultán Mahmud II. odmítl vykonávat akkermanské úmluvy z roku 1826 a začal volat po „svaté válce“ proti Rusku. 26. dubna 1828 Rusko Turecku vyhlásilo válku. Rusko poslalo přes 95 tisíc vojáků s úkolem obsadit Moldávii, Valašsko a Dobrudžu a dále obsadit města Šumen a Varna.