Gusinje

Záznamy o městu Gusinje z dávných dob nebyly dochovány. Ve 14. století byla zaznamenána existence vesnice Gusino, která představuje jádro dnešního města. Obyvatelstvo, které v Gusinji žilo, se často měnilo. Albánské obyvatelstvo, tzv. Kelmendiové bylo vyhnáno slovanským obyvatelstvem, které později nahradili místní muslimové z okolí města Plav. Podle cestovatele Amiho Bouhé, který město v roce 1836 navštívil, mělo Gusinje 300 domů, které byly osídleny srbským a albánským obyvatelstvem. Několik dalších cestovatelů popsalo Gusinje jako místo "s čtyřmi mešitami a 1600 domácnostmi (Velimirović), 400 domy, z nichž čtvrtina jsou srbské (Jurišić).

Až do roku 1913 bylo město součástí Osmanské říše, spadalo pod novopazarský sandžak. Poté bylo připojeno k Černé Hoře, od roku 1918 bylo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a později Jugoslávie. Vzhledem k odlehlosti od hlavních dopravních tahů nikdy nebylo předmětem rozsáhlejšího ekonomického i společenského rozvoje. V roce 1939 bylo popsáno jako město orientálního charakteru s převážně albánským obyvatelstvem. V 20. století došlo vzhledem k vystěhovávání do zbytku Jugoslávie i do zahraničí k pádu počtu obyvatel. Na začátku 21. století se díky blízkosti pohoří Prokletije otevřela jako vhodná možnost pro rozvoj místní ekonomiky turistika. Vzhledem k nedaleké hranici s Albánií, která byla až do roku 1991 přísně střežena^[zdroj?], nebylo možné rozvíjet turistiku v blízkém pohraničí dobách existence socialistické Jugoslávie.

Obyvatelstvo Gusinje je převážně slovanské a hlásí se k islámu. Podle posledního sčítání lidu se přihlásilo k bosňácké národnosti. Kromě toho žije ve městě i albánská a srbská^[zdroj?] menšina.

• Ali-paša Šabanagić, člen Prizrenské ligy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гусиње na srbské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gusinje na Wikimedia Commons