Grand Prix Francie 1914

Grand Prix Francie 1914 (francouzsky XIV Grand Prix de l'Automobile Club de France) byla v pořadí sedmou Velkou cenou Francie. Konala se na okruhu po veřejných silnicích u Lyonu 4. července 1914.

Vítěz Christian Lautenschlager před hlavní tribunou
Před startem GP Francie 1914

Závod

Pravidla Velké ceny vyhlášená Automobile Club de France pro rok 1914 stanovovala maximální hmotnost vozu na 1100 kg a objem motoru do 4500 cm³.[1][2] Závod měl 20 kol o délce 37,631 kilometrů, celkově tak jezdci ujeli 752,62 km.

Zvítězil Christian Lautenschlager s průměrnou rychlostí 105,677 km/h. Nejrychlejší kolo zajel Max Sailer (20:06) s průměrnou rychlostí 112,325 km/h.[3]

Tento ročník Velké ceny Francie byl soubojem mezi vozy francouzské firmy Peugeot a německými vozy Mercedes. Šlo o poslední Grand prix konanou před první světovou válkou, konala se necelý týden po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu. Odhaduje se, že závod sledovalo více než 300 000 diváků.[4] Startovalo 37 vozů, které byly na trať pouštěny ve dvojicích s půlminutovým odstupem mezi dvojicemi. O pořadí na startu rozhodl los. První dvojicí byli Ferenc Szisz (Mercedes) a Carl Jörns (Opel). Na konci prvního kola vedl Sailer s osmnáctisekundovým náskokem, koncem kola pátého zvýšil rozdíl na 3 minuty.[4] Sailer ale musel se zadřeným motorem odstoupit v šestém kole.[3] Vedení převzal Georges Boillot a držel jej následujících 12 kol. V jejich průběhu vedl před svými soupeři o více než čtyři minuty.

Každý řidič Mercedesu v průběhu závodu udělal jen jednu zastávku na přezutí nových pneumatik Continental,[2] nezávisle na tom v jakém stavu byly pneumatiky původní. Oproti tomu vozy Peugeot[5] užívaly méně kvalitní pneumatiky značky Dunlop.[2] Boillot byl tak nucen osmkrát zastavit k výměně kol.[4] Čas strávený zastávkami dovolil Lautenschlagerovi Boillota v 18. kole předjet. Koncem tohoto kola už Lautenschlager vedl o více než 30 sekund. Boillot ale v 19 kole musel kvůli přehřátému motoru odstoupit.[3][4] Pro zranění musel odstoupit i Ferenc Szisz, vítěz první Grand Prix Francie v roce 1906. V 11. kole zastavil, aby vyměnil kolo. Přitom jej zachytil projíždějící vůz Opel a způsobil mu zlomeninu ruky. Jeho mechanik byl také zraněn.

Grand Prix 1914 byla posledním předválečným závodem, další se konala až v roce 1919.[6]

Klasifikace
Vítěz Christian Lautenschlager
Louis Wagner
Otto Salzer
Umístění Start č. Řidič Vůz Ujetá kola Čas/Příčina odstoupení
1 28 Christian Lautenschlager Mercedes GP 20 7:08:18.4
2 40 Louis Wagner Mercedes GP +1:35.8
3 39 Otto Salzer Mercedes GP +4:57.4
4 19 Jules Goux Peugeot EX5 +9:28.8
5 24 Dario Resta Sunbeam +19:59.0
6 17 Dragutin Esser Nagant +32:09.8
7 32 Victor Rigal Peugeot EX5 +36:09.8
8 35 Arthur Duray Delage S +43:13.6
9 6 René Champoiseau Th. Schneider +58:33.2
10 2 Carl Jörns Opel +1:08:51.2
11 27 Antonio Fagnano Fiat +1:17:52.6
Ret 5 Georges Boillot Peugeot EX5 19 motor
Ret 11 Tournier Pic-Pic 18
Ret 22 Jean Porporato Nazzaro 18 motor
Ret 3 Leon Elskamp Nagant 18
Ret 23 Albert Guyot Delage S 18 motor
Ret 9 Paul Bablot Delage S 16 motor
Ret 16 Emile Erndtmann Opel 12
Ret 30 Franz Breckheimer Opel 12
Ret 10 Jean Chassagne Sunbeam 12 motor
Ret 1 Ferenc Szisz Alda 11 zranění
Ret 15 Pietro Bordino Alda 10
Ret 13 Alessandro Cagno Fiat 10 ventily
Ret 36 Kenelm Lee Guinness Sunbeam 9 motor
Ret 25 Thomas Clarke Pic-Pic 8
Ret 33 Juvanon Th. Schneider 8 motor
Ret 34 'De Moraes („Cenesio“) Nazzaro 8 motor
Ret 20 Fernand Gabriel Th. Schneider 8 motor
Ret 18 Ralph DePalma Vauxhall 7 převodovka
Ret 29 Maurice Tabuteau Alda 7 nehoda
Ret 38 John Scales Fiat 7 ventilový rozvod
Ret 14 Max Sailer Mercedes GP 5 motor
Ret 8 Felice Nazzaro Nazzaro 3 motor
Ret 41 Theodore Pilette Mercedes GP 3 hřídel
Ret 31 W. Watson Vauxhall 2 karburátor
Ret 26 Bartolomeo "Meo" Costantini Aquila Italiana 1 motor
Ret 4 John Hancock Vauxhall 1 motor

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1914 French Grand Prix na anglické Wikipedii.

  1. HIGHAM, Peter. The Guinness Guide to International Motor Racing. [s.l.]: Guinness Publishing, 1995. ISBN 0-85112-642-1. S. 194–196. (anglicky)
  2. SNELLMAN, Leif. 8W, Remember it for the one who lost. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
  3. 1914 Grands Prix. [online]. [cit. 2008-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21 April 2008. (anglicky)
  4. DOYLE, Gary D. France, 1914 and the Artist Historians. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-11. (anglicky)
  5. DAVID, Dennis. Peugeot 1914 Grand Prix. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-01. (anglicky)
  6. SURY, Geza; HANS ETZRODT; JIMMY PIGET. 8W, The first Grand Prix. [online]. [cit. 2008-06-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.