Globicova mapa frýdlantského panství

Globicova mapa frýdlantského panství je kartografické dílo vytvořené roku 1660 Samuelem Globicem z Bučina. Důvodem vzniku mapy byla potřeba získání úředních mapových podkladů frýdlantského panství spravovaného Matyášem z Gallasu při jeho dědickém dělení mezi dva Matyášovy syny, a sice Františka Ferdinanda Ignáce Matyáše a Antonína Pankráce Gallase.[1] Roku 1803 proběhla na přání Kristiána Filipa Clam-Gallase aktualizace mapy. Spolu s ní prošlo dílo též uměleckou rekonstrukcí, která ovšem nebyla příliš zdařilá, takže roku 1936 proběhlo čištění mapy, retušování a lakování. Na existenci díla a jeho stav upozornil roku 1963 malíř a restaurátor Bohumil Knyttl (1903-1977). Poté se dílu dostalo i odborného ošetření.[1] Mapa je vystavena na frýdlantském zámku.[2]

Podoba mapy

Mapa je olejomalbou vytvořenou na plátně s rozměry 135 × 180 centimetů. Její orientace je k jihu[1] a byla vytvořena pohledovou metodou,[3] při níž je krajina zobrazena pohledem z ptačí perspektivy.[4] Ve spodní části mapy je německy psaný text: „Úplné vyobrazení a představení hraběcího gallasovského panství Frýdlant se všemi k němu náležejícími městy, vesnicemi, dvory, ovčiny, lesy, vodami jak byly v roce 1660, 4. října, panem Samuelem Globicem z Bučina vyměřeny a zakresleny. Obsah a obvod nahoře v jednom celku zakresleného pohoří činí 2820 zemských provazců, počítáno po 52 loktech to obnáší 146 640 pražských loktů, což v obecných německých mílích představuje velikost 11 mil, ale 8 mil cesty. Obsah nebo plocha obnáší na zemské provazce 121 203 zemských provazců, což činí 683 lánů“.[1]

Autor mapy

Autor díla Samuel Globic z Bučina se narodil roku 1618 v Praze a celý život se věnoval zeměměřictví a kartografii. Jeho mapy sloužily při řešení majetkoprávních sporů mezi majiteli panství či nemovitostí. Roku 1653 byl povýšen do rytířského stavu.[1] Vedle mapy Frýdlantska zpracoval například i mapu Krkonoš (1668).[5] Zemřel roku 1693 ve věku 75 let.[6]

Odkazy

Reference
  1. KOBRSKOVÁ, Markéta. Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance. Praha, 2011 [cit. 2014-06-23]. 76 s. bakalářská. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Magdalena Hamsíková. s. 45. Dostupné online.
  2. Nové Město pod Smrkem: Náměstí v průběhu let. Novoměstské noviny. Září–říjen 2005, roč. 11, čís. 5, s. 8. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10.
  3. GRISA, Ivan. Dvůr Hlaváč ve Vsi u Černous. Hrady.cz [online]. 2011-06-12 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online. ISSN 1803-0076.
  4. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický [cit. 2014-06-23]. Heslo Pohledová mapa. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-19.
  5. PŘÍHODA, Jan. Staré lesnické mapy. Lesnická práce [online]. 2012-09-06 [cit. 2014-06-23]. Dostupné online.
  6. PETŘÍK, Josef. Zeměměřičství a zeměměřiči v 16. a 17. století. Zeměměřič [online]. 2004-04-05 [cit. 2014-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.