Gisa Picková-Saudková

Rodiče Gisy byli Wilhelm Saudek (1846–1932) a Rosa Saudková-Jamnítzová (1842–1922). Sourozenci: Ignaz Saudek (1875–1930) lékař, Bertha Saudková (31. 3. 1877), Laura Singerová-Saudková (1878–1965), Robert Saudek (1880–1935) významný český grafolog a spisovatel, Paul Saudek (9. 1. 1882) a Martha Bauerová-Saudková (20. 5. 1885).

Gisa Picková-Saudková navštěvovala měšťanskou školu v Kolíně, později studovala v Praze. Roku 1911 se vdala za Richarda Picka – zvěrolékaře a šla za ním do Jaroměřic nad Rokytnou. Zde se setkávala s mnoha významnými osobnostmi československé kultury, např. s Otakarem Březinou, Františkem Xaverem Šaldou, Arne Laurinem, Jaroslavem Kvapilem, Otokarem Fischerem. Byla také společensky činná, působila v místním Sokole a pořádala literárně poznávací akce. Byla členkou Národní demokracie a tajemnicí místní organizace. 11. dubna 1912 se manželům narodila dcera Jiřina, 22. listopadu 1916 syn Pavel.

Po smrti manžela 31. 1. 1925 se s dětmi odstěhovala ke své sestře Martě do Kolína. Gisa v roce 1928 vyhrála Grabowskiho cenu za svou hru Za denním chlebem. V roce 1929 vydala Hovory s Otakarem Březinou. U sestry bydlela až do roku 1942, kdy musela s dalšími kolínskými židy nastoupit na transport do Terezína. Z terezínského ghetta byla v prosinci roku 1943 deportovaná společně se synem Pavlem do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Gisa Saudková se také věnovala publicistické tvorbě. V Jaroměřicích přispívala do Župníku věstníku sokolského a do třebíčského Demokrata. Mezi další periodika patřil Kmen, Lidové noviny, znojemský Moravský list, přerovské Národní noviny a moravskobudějovické Naše noviny. Od roku 1906 přispívala do Ženské revue, Ženských listů a Ženského světa. Po návratu do Kolína spolupracovala s Polabskou stráží, Národním osvobozením, Rozpravami Aventina a Tvorbou. Přispívala i do Prager Presse.