Giovanni Battista Pieroni
Giovanni Pieroni (1586 San Miniato, Florencie – 1654) byl raně barokní italský architekt, fortifikační inženýr a urbanista, který značnou část svého života působil v českých zemích.
Giovanni Battista Pieroni | |
---|---|
Rodné jméno | Giovanni Battista Pieroni da Galiano |
Narození | 5. března 1586 Florencie |
Úmrtí | 7. listopadu 1654 (ve věku 68 let) Vídeň |
Povolání | astronom, matematik, architekt, astrolog, stavitel, právník a scénograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Otcem Giovanniho Battisty Pieroniho byl Alessandro Pieroni, dvorní architekt italského rodu Medicejských.
Během studií práv na univerzitě v Pise se seznámil s Galileem Galilei, s nímž ho pojil zájem o matematiku a astronomii a s nímž si i později čile dopisoval. Později se seznámil také s Johannem Keplerem.[1] Šíře Pieroniho zájmů byla veliká, nejvíce se však uchytil jako stavitel a fortifikační inženýr.[2]
V této roli vstoupil v roce 1622 do habsburských služeb v Praze. Projektoval, upravoval a rozšiřoval pevnosti zpočátku zejména v Uhrách, ale později i jinde na území Habsburské říše. Zastával pozici císařského pevnostního architekta a podílel se například na fortifikačních pracích a plánech pro Uherské Hradiště, Bratislavu, Ostřihom, Komárno, Kladsko, Terst, dokonce i Prahu nebo Vídeň, v letech 1640–49 také dohlížel na posílení brněnského fortifikačního systému včetně Špilberku.[3]
Brzy začal působit i jako stavitel pro význačné představitele šlechty působící v českých zemích, například Jana Oldřicha z Eggenbergu, Jaroslava Bořitu z Martinic, Karla z Liechtensteina nebo Ottavia Piccolominiho.[3] Zvláště významné jsou jeho práce pro Rombalda Collalta ve Vídni a v Brtnici u Jihlavy[3][4] a především pro Albrechta z Valdštejna. S ním jakožto s vrchním velitelem císařských vojsk spolupracoval na stavbách pro armádu, zároveň mu ale projektoval i řadu soukromých staveb v Praze a v Jičíně, kde měl podle všeho zásadní podíl na plánech na ucelenou přestavbu města v reprezentativní centrum Valdštejnova Frýdlantského vévodství.[1][2][5][6]
Až do své smrti roku 1654 zůstává Pieroni činný v císařských službách i u stavebníků z řad šlechty.[3]
Dílo
Pieroni byl zřejmě jedním z prvních významných raně barokních architektů působících ve střední Evropě. Mezi jeho spolupracovníky patřili mj. významní barokní architekti Baccio del Bianco, Nicolò Sebregondi či Carlo Lurago.[3] Během svého života projektoval množství nejen fortifikačních, ale též církevních a sídelních či reprezentačních staveb. Zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou, mnohé z jeho plánů však nebyly realizovány, u některých staveb není jeho autorství zcela prokazatelné.[2][6]
Stavby, na nichž se Pieroni podílel (výběr)
Reference
- ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna: italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7422-564-2.
- GOTTLIEB, Jaromír. Jičín - Valdštejnovo pole neválečné: teorie a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621-1634. Jičín: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-87486-05-4.
- FIDLER, Petr. Císařský architekt a pevnostní stavitel Giovanni Pieroni. Opuscula Historiae Artium. Roč. 64, s. 2–60. Dostupné online.
- Perenská cesta [online]. trebihost.cz [cit. 2008-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-11.
- FUČÍKOVÁ, Eliška; ČEPIČKA, Ladislav. Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae?. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-200-1565-5. Kapitola Elementy Valdštejnova Jičína.
- HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko: urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí.. 2. vyd. Jičín: [s.n.], 2019.