Ghássánovci

Ghássánovci, psáno též Ghasánovci (arabsky الغساسنة‎) neboli Banú Ghássán byl arabský před-islámský kmen původem z Jemenu, který na začátku 3. století v Levantě založil vlastní křesťanské království. K přijetí křesťanství došlo patrně z důvodu ovládnutí zdejšího helénizovaného obyvatelstva (předtím byl region jednou z provincií Římské říše), ale vyloučeno není ani to, že Ghássánovci částečně přijali křesťanskou víru již dříve a z Arábie do Levanty uprchli před náboženským pronásledováním. Celkem se v Ghássánovském království vystřídalo třicet sedm králů.

Ghássánovci
الغساسنة
 
 
220638  

vlajka
geografie

Rozloha Ghássánovského království
Jabija
obyvatelstvo
státní útvar
Byzantská říše Byzantská říše (klientelistický stát)
vznik:
zánik:
638 – anexe chalífátem
státní útvary a území
předcházející:
Banú Salíh
Arabia Petraea
následující:
Rášidský chalífát

V Levantě nalezli křesťanští Arabové oporu v Byzantské říši coby její foederáti. Ghássánovci se coby podřízené království Byzance účastnili její války proti Sásánovské Persii a jejím arabským vazalům, jimiž byli Lachmovci. Pro Byzanc byli Ghássánovci cennými spojenci a zároveň užitečným nárazníkovým pásmem jak před Lachmovci, tak nahodilými nájezdy loupeživých beduínů, avšak tou dobou již na Arabském poloostrově prorok Mohamed hlásal nové náboženství islám, jenž sjednotilo do té doby nejednotné arabské kmeny. Po jeho smrti pak vznikl chalífát, který zahájil expanzi do Sýrie, Palestiny a Mezopotámie.

Věž ghásánovského krále Arethase
Král Al-Harit íbn Jabalách ve svém stanu

Tváří tvář muslimské expanzi měli křesťanští Arabové pramalý zájem bojovat na byzantské straně proti svým příbuzným. V roce 636 bylo proto spojené vojsko Byzance a křesťanských Arabů poraženo muslimy u Jarmúku a zanedlouho padlo do jejich rukou i Ghássánovské království a celý Střední východ. V důsledku toho se islám rychle rozšířil v do té doby křesťanských krajích na Středním východě. Mnozí Ghássánovci i poté zůstali křesťany a smísili se s melchitskými a syrskými obcemi, které dnes žijí na územích dnešního Jordánska, Palestiny, Sýrie a Libanonu. Stejně si počínal i poslední ghássanovský král Jabalách íbn al-Ajham, který s hrstkou věrných raději odešel do exilu v Byzantské říši. Jeden z jeho potomků Nikeforos I. se dokonce stal byzantským císařem (vládl 802811) a založil Nikeforskou dynastii.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ghassanids na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.