Geografická variabilita a poddruhy pumy

Vzhledem k velkému zeměpisnému rozšíření bylo popsáno několik poddruhů pumy. Morfologické studie definovaly až 32 poddruhů, ale genetické studie tuto širší variabilitu odmítají. Culver et al. (2000) na základě analýzy mitochondriální DNA došli k závěru, že po genetické stránce existuje jen šest poddruhů,[1][2] ale po taxonomické revizi kočkovitých z roku 2017 (viz IUCN/SSC Cat Specialist Group[3]), rozlišují odborníci už pouze dva poddruhy.

Původní systematika (32 poddruhů)

Puma americká (Puma concolor)

Geograficky/morfologicky bylo uznáváno těchto 32 poddruhů (tučně jsou vyznačeny ty, které platí pro Culvera et al. (2000)):[1]

  • Severní Amerika
    • P. c. azteca Merriam, 1901 (Arizona, Nové Mexiko)
    • P. c. browni Merriam, 1903 (severní Baja California)
    • P. c. californica May, 1896 (Kalifornie)
    • P. c. Coryi Bangs, 1899 (Florida)
    • P. c. cougar/couguar Kerr, 1792 (severovýchodní USA)
    • P. c. hippotestes Merriam, 1897 (střední USA)
    • P. c. improcera Philips, 1912 (jižní Baja California);
    • P. c. kaibabensis Nelson & Goldman, 1931 (Nevada, Utah)
    • P. c. mayensis Nelson & Goldman, 1929 (jižní Mexiko a Salvador)
    • P. c. missoulensis Goldman, 1943 (od severozápadní Kanady po severozápadní Spojené státy, Idaho a Montanu)
    • P. c. olympus Merriam, 1897 (jihozápadní Kanada)
    • P. c. oregonensis Rafinesque, 1832 (Oregon a Washington)
    • P. c. schorgeri Jackson, 1955 (středozápad USA)
    • P. c. stanleyana Goldman, 1936 (Texas a přilehlé oblasti v Mexiku)
    • P. c. vancouverensis Nelson & Goldman, 1932 (jihozápad Kanady)
  • Střední Amerika
  • Severní část Jižní Ameriky
  • Centrální část Jižní Ameriky
    • P. c. cabrerae Pocock, 1940 (severozápadní Argentina)
    • P. c. hudsoni Cabrera, 1957 (severozápadní Argentina)
  • Východní část Jižní Ameriky
    • P. c. acrocodia Goldman, 1943 (Mato Grosso, jihovýchodní Bolívie, Gran Chaco, Paraguay a Argentina)
    • P. c. anthony Nelson & Goldman, 1931 (od jižní Venezuely po severní Brazílii)
    • P. c. borbensis Nelson & Goldman, 1933 (Amazonie/Amazonský prales, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor a Peru)
    • P. c. capricornensis Goldman, 1946 (jihovýchodní Brazílie a severovýchodní Argentina)
    • P. c. greeni Nelson & Goldman, 1931 (východní Brazílie)[pozn. 2][4]
  • Jižní část Jižní Ameriky
    • P. c. araucanus Osgood, 1943 (jižní Chile a Argentina)
    • P. c. patagonica Merriam, 1901 (jižní Argentina)
    • P. c. pearsoni Thomas, 1901 (Patagonie)
    • P. c. puma Molina, 1782 (střední Chile a přilehlé oblasti Argentiny)

Novější systematika (6 poddruhů)

Ještě ve třetím vydání Mammal Species of the World, které vyšlo koncem roku 2005, se uvádí taxony podle návrhu Culvera et al. (2000), ačkoli poddruh P. c. capricornensis je považován za synonymum P. c. anthonyi. S ohledem na genetické studie, které definovaly pouze šest poddruhů, se vůči původní systematice geografické rozšíření každého z nich přirozeně liší:[1][5][6]

  • P. c. cougar/couguar (Severní Amerika), který se vyskytuje severně od Nikaragui
  • P. c. costaricensis (Střední Amerika), který obývá lokality od Nikaragui po Panamu
  • P. c. concolor (severní část Jižní Ameriky), který se vyskytuje v Amazonii a západně od řek Paraná a Paraguay
  • P. c. cabrerae (centrální oblasti Jižní Ameriky), který se vyskytuje v argentinských Pampách
  • P. c. capricornensis/P. c. anthonyi (východní oblasti Jižní Ameriky), který se vyskytuje v Brazílii, východně od řek Paraná a Paraguay
  • P. c. puma (jižní část Jižní Ameriky), který se vyskytuje v Patagonii a při hranici jihu Argentiny a Chile.

Nejnovější systematika (2 poddruhy)

Po taxonomické revizi kočkovitých z roku 2017 rozlišují odborníci už pouze dva poddruhy:[3]

Odkazy

Poznámky

  1. Taxonomická studie z roku 2013 považuje za platný výskyt P. c. discolor tam, kde se dříve uvažovalo o výskytu P. c. concolor.
  2. Platnost druhu P. concolor greeni je sporná a taxonomické studie z roku 2013 jej považují za synonymum druhu P. c. concolor, jehož typovou lokalitou je Pernambuco.

Reference

  1. CULVER, M.; JOHNSON, W. E.; PECON-SLATTERY, J., aj. Genomic ancestry of the American puma (Puma concolor). Journal of Heredity. 2000-05-01, roč. 91, čís. 3, s. 186–197. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. DOI 10.1093/jhered/91.3.186. (anglicky)
  2. SEAMONS, G.R. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference (3rd edition). Reference Reviews. 2006-01-01, roč. 20, čís. 5, s. 41–42. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. ISSN 0950-4125. DOI 10.1108/09504120610673024. (anglicky)
  3. KITCHENER, A. C., et al. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
  4. NASCIMENTO, F. O.; GARBINO, G. S.T. On the available names for the northern and eastern South American subspecies of Puma concolor (Linnaeus, 1771) (Mammalia: Felidae) and their type localities. Zootaxa. 2013-05-02, roč. 3646, čís. 2, s. 194. Dostupné online [cit. 2022-05-08]. ISSN 1175-5334. DOI 10.11646/zootaxa.3646.2.8. (anglicky)
  5. SHAW, H.G.; BEIER,P.; CUVLER, M.; GIGIONE, M. (2007). Puma Field Guide (PDF): The Cougar Network. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-11. (anglicky)
  6. WILSON, Don E.; REEDER, DeeAnn M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. 3. vyd. [s.l.]: JHU Press, 2005. 2201 s. ISBN 978-0-8018-8221-0. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.