Generální guvernér Kanady

Generální guvernér Kanady (anglicky Governor General of Canada ; francouzsky Gouverneur général du Canada) je oficiální zástupce královny Alžběty II. v Kanadě, která je hlavou státu. Nový generální guvernér je jmenován panovníkem na návrh premiéra Kanady. U generálního guvernéra není přesně stanovena doba, na kterou je jmenován, ale obvykle se jedná o dobu cca 5 let.

Generální guvernér Kanady
Oficiální znak
Úřadující
Mary Simonová
od 26. července 2021
Nominujepremiér Kanady
Jmenujekanadský panovník
První ve funkciCharles Monck, 4. vikomt Monck
Vytvoření1. červenec 1867
Webová stránkahttp://www.gg.ca
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro jakoukoliv změnu v pravomocích generálního guvernéra je nutný souhlas všech parlamentů provincií a teritorií Kanady, včetně Parlamentu Kanady. Ústava Kanady byla naposledy změněna v roce 1982, kdy byla přijata tzv. Kanadská listina práv a svobod. Od roku 1904, pak může generální guvernér používat titul Nejvyšší velitel Kanadské armády.

Od 2. října 2017 do rezignace 21. ledna 2021 byla generální guvernérkou Julie Payetteová. Po její rezignaci povinnosti generálního guvernéra vykonával soudce Richard Wagner.[1][2] Od července 2021 vykonává úřad Mary Simonová.

Seznam generálních guvernérů Kanady

Funkce generálního guvernéra Kanady byla zřízena kanadskou ústavou v roce 1867. Jako generální guvernéři se ale již od konce 18. století označovali správci největší kanadské provincie Québec, respektive později Sjednocené kanadské provincie vzniklé v roce 1840 sloučením Horní a Dolní Kanady[3]. Federativní stát Dominion of Canada vznikl k 1. červenci 1867 připojením dalších britských kolonií v této oblasti (Nové Skotsko, Nový Brunšvik, Britská Kolumbie, později i Newfoundland). Prvním kanadským generálním guvernérem se v roce 1867 stal Charles Monck, 4. vikomt Monck, který byl již předtím guvernérem Dolní a Horní Kanady. Do Kanady jako do druhé největší britské zámořské državy (po Indii) byli jako generální guvernéři vysíláni významní politici z nejvyšší šlechty. Posledním generálním guvernérem britského původu byl hrdina druhé světové války maršál Harold Alexander, od roku 1952 zastávají funkci výhradně rodilí Kanaďané.

Jméno Foto Nástup do funkce Konec funkce Životní data
Charles Monck, 4. vikomt Monck 1867 1869 1819–1894
John Young, 1. baron Lisgar 1869 1872 1807–1876
Frederick Hamilton-Temple-Blackwood, 1. hrabě z Dufferinu 1872 1878 1826–1902
John Campbell, markýz z Lorne 1878 1883 1845–1914
Henry Charles Petty-Fitzmaurice, 5. markýz z Lansdowne 1883 1888 1845–1927
Frederick Arthur Stanley, 1. baron Stanley 1888 1893 1841–1908
John Hamilton-Gordon, 6. hrabě z Aberdeenu 1893 1898 1847–1934
Gilbert Elliot, 4. hrabě z Minto 1898 1904 1845–1914
Albert Grey, 4. hrabě Grey 1904 1911 1851–1917
Artur Sasko-Koburský, vévoda z Connaughtu 1911 1916 1850–1942
Victor Cavendish, 9. vévoda z Devonshiru 1916 1921 1868–1938
Julian Byng, 1. baron Byng 1921 1926 1862–1935
Freeman Freeman-Thomas, 1. vikomt Willingdon 1926 1931 1866–1941
Vere Brabazon Ponsonby, 9. hrabě z Bessborough 1931 1935 1880–1956
John Buchan, 1. baron Tweedsmuir 1935 1940 1875–1940
Augustus Cambridge, 1. hrabě z Athlone 1940 1946 1874–1957
Harold Alexander, 1. hrabě z Tunisu 1946 1952 1891–1969
Vincent Massey 1952 1959 1887–1967
Georges Vanier 1959 1967 1888–1967
Roland Michener 1967 1974 1900–1991
Jules Léger 1974 1979 1913–1980
Edward Schreyer 1979 1984 1935
Jeanne Sauvéová 1984 1990 1922–1993
Ray Hnatyshyn 1990 1995 1934–2002
Roméo LeBlanc 1995 1999 1927–2002
Adrienne Clarksonová 1999 2005 1939
Michaëlle Jeanová 2005 2010 1957
David Johnston 2010 2017 1941
Julie Payetteová 2017 2021 1963
Mary Simonová 2021 úřadující 1947

Odkazy

Reference
  1. BURKE, Ashley. Payette stepping down as governor general after blistering report on Rideau Hall work environment. www.cbc.ca [online]. CBC News, 2021-1-21 [cit. 2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. The Canadian Press. What happens when the governor-general resigns?. www.theglobeandmail.com [online]. The Globe & Mail, 2021-1-21 [cit. =2021-1-23]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Ottův slovník naučný, díl XIII.; Praha, 1898 (reprint 1998), s. 892–893 ISBN 80-7185-158-2

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.