Gamál Násir

Násir jako dítě

Gamal Abd an-Násir (arabsky جمال عبد الناصر ‎) výslovnost [gämääl äbd en-náser] se narodil 15. ledna 1918 v Alexandrii jako nejstarší ze tří synů. Jeho otec Abd el-Násir Hussein byl poštovní úředník v Beni Mur, jeho matka Fahima Hamadová zemřela v roce 1926. Po matčině smrti Násir bydlel u svého strýce v Káhiře, kde chodil do školy. V jedenácti letech odjel do Alexandrie. Zde studoval na středních školách Ras-al-Tin, Nahaseen a al-Nahda.

Během studia se zúčastnil demonstrace, v jejímž průběhu byl zraněn a na dva dny zatčen. Politika se postupně stala v jeho životě dominantní. V letech 1935–1936 byl předsedou výboru studentů středních škol v Káhiře, který se zabýval politickými reformami.

V březnu roku 1937 byl přijat na Egyptskou vojenskou akademii. Po jejím absolvování v roce 1939 dobrovolně narukoval do Súdánu.

Do Súdánu se dostal těsně před vypuknutím druhé světové války. Během ní spolupracoval s italskými a německými vojáky. Spolu začali plánovat převrat, při kterém by vyhnali britské vojsko z Egypta. Tento převrat se nikdy neuskutečnil. Už během války kolem sebe začal utvářet skupinu mladých vojáků se silným národním a prorevolučním cítěním.

V roce 1955 se spolu s Josipem Titem, Džavaharlélem Néhrúem a Sukarnem stal zakladatelem Hnutí nezúčastněných zemí.

V roce 1954 Násir podepsal dohodu s Velkou Británií, která zaručovala odvolání britského uniformovaného vojenského personálu z území Suezského průplavu. Díky této dohodě získal Egypt plnou nezávislost od Británie a tím skončilo i napětí, které mezi oběma státy panovalo. Krátce po podepsání smlouvy poskytla Velká Británie spolu s USA Egyptu finanční pomoc v podobě 40 milionů dolarů. O rok později přislíbily USA ještě 56 milionů dolarů na výstavbu Asuánské přehrady, kterou Násir plánoval již od začátku revoluce. Dalších 200 milionů dolarů měl získat od Světové banky.

V září 1955 Násir podepsal s Československem smlouvu o obchodu se zbraněmi, což vedlo k tomu, že USA a Velká Británie stáhly svou finanční pomoc a tím chtěli Násir donutit, aby přestal obchodovat s Východním blokem. Nasser neuposlechl a aby získal peníze jinde (z plavebních poplatků) počátkem roku 1956 zahájil blokádu přístavu Ejlát a později, 26. července 1956, znárodnil Suezský průplav. Do té doby patřil průplav Společnosti Suezského průplavu, jejíž akcie vlastnili především britští a francouzští investoři.

Sovětský svaz se rozhodl poskytnout Egyptu pomoc při stavbě přehrady a utužit tím vztah mezi Egyptem a SSSR. Touto cestou Egypt získal asi třetinu peněz potřebných k výstavbě přehrady a dále téměř 400 techniků, kteří se stavbou pomáhali. Znárodnění průplavu se nelíbilo britskému a francouzskému premiérovi. Navrhli vojenskou intervenci, která by Násira zbavila moci. Američtí spojenci je ale varovali, že tato akce by mohla situaci jen zhoršit. 23. října 1956 se Francie a Británie tajně dohodla s Izraelem na útoku na Egypt. 29. října Izrael zaútočil a začal postupovat do egyptského vnitrozemí. Británie s Francií dala oběma stranám ultimátum k ukončení konfliktu. Násir ho odmítl, což vedlo k tomu, že Britové a Francouzi 31. října začali bombardovat egyptská letiště a obsadili Port Said a Port Fuád. Po této akci OSN na popud USA přijala rezoluci, která vyzývala všechny zúčastněné k ukončení bojů a vyklizení obsazených území. Násir se rozhodl rezoluci podřídit, o den později tak učinil i Izrael. Francie a Velká Británie ale odmítala vyklidit Port Said. Pád libry a negativní reakce ze strany USA přiměly Brity podřídit se rezoluci, což druhý den učinili i Francouzi. Po tomto konfliktu se značně zvýšila Násirova popularita. Stavba Asuánské přehrady byla dokončena v roce 1970 a nese název Násirovo jezero.

Násir a Nikita Chruščov

Suezská krize výrazně vylepšila vztah mezi SSSR a Egyptem. Toto přátelství vedlo k tomu, že Násir postupně začal transformovat egyptskou ekonomiku na socialistický systém. Nejvíce si proti sobě poštval západ, když uznal Čínskou lidovou republiku. V roce 1964 získal Gamal Násir titul Hrdina Sovětského svazu a Leninův řád. Tato ocenění mu předal Nikita Chruščov, který přijel do Egypta na oficiální návštěvu.

Mnoho historiků se shoduje, že Egypt nikdy ve skutečnosti socialismu nedosáhl. Násir komunismus odmítal a během své vlády věznil mnoho egyptských komunistů.

Gamal Abd an-Násir byl přední představitel panarabského smýšlení. Jeho představa byla utvořit jednotný arabský stát, který by zabíral plochu od Atlantského oceánu až po Perský záliv. Odtud pochází pojem násirismus. První krok k vytvoření tohoto státu byl učiněn 22. února 1958, kdy byla vytvořena Sjednocená arabská republika. Členskými státy byl Egypt a Sýrie. Prezidentem nově vzniklého státu byl zvolen Gamal Abd an-Násir. V roce 1961 Sýrie z federace vystoupila. Egypt si ponechal jméno Sjednocená arabská republika až do roku 1971.

V roce 1967 Násir vyzval arabské státy, aby zaútočily na Izrael. Izrael na to zareagoval, 5. června zahájil preventivní letecký útok proti Egyptu, při kterém vybombardoval všechna egyptská letiště a poté obsadil Sinaj. Násir na porážku reagoval podáním demise, ale po velkých protestech nejen na území Egypta, ale i v ostatních arabských státech ji stáhnul.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gamal Abdel Nasser na anglické Wikipedii a Gamal Abdel Nasser na německé Wikipedii.

• M. Pečenka, P. Luňák a kol., Encyklopedie moderní historie, ISBN 80-85983-95-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gamál Násir na Wikimedia Commons
• Osoba Gamál Násir ve Wikicitátech
• (anglicky) Gamal Abdel Nasser at The Internet Name Database