Kilián Nowotny

Narodil se v německé rodině na Šumavě ve Starých Hutích (Kaltenbach) nedaleko Nových Hutí. Vyučil se řezníkem, oženil se a přestěhoval k ženě do usedlosti na Pláních. Přivydělával si pašeráctvím přes hranici do Bavorska. Za války sloužil v německém wehrmachtu. Po válce se vrátil na Šumavu, ale v roce 1946 byla celá rodina odsunuta do Bavorska. Usadil se nedaleko hranic v bavorském Röhrnbachu, kde založil velkoobchod se dřevem.

I když se v řadě publikovaných článků o něm objevuje tvrzení, že se jmenoval Franz a Kilián bylo krycí jméno, ve skutečnosti to bylo obráceně, o čemž svědčí nápis na hrobě i zápisy v matrikách.[4]

Po komunistickém převratu v roce 1948 se stal agentem americké zpravodajské služby CIC. Převáděl přes hranici do Československa americké tajné agenty a z Československa do Bavorska emigranty. V roce 1950 byl nedaleko Františkova na Šumavě zraněn při přestřelce s příslušníky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Díky znalosti terénu se mu podařilo uniknout zpět do Bavorska, kde byl dopraven do bavorské nemocnice v Grafenau,[3] jeho tři společníci byli dopadeni a odsouzeni.

Po tomto incidentu se do Československa už nikdy nevrátil. Zůstal však nadále ve styku s československou emigrací. Rádio Svobodná Evropa v Mnichově a ve Vídni s ním natočilo celou řadu relací. Roku 1957 byl na něho ze strany StB dokonce i spáchán pokus o atentát. Do konce svého života v roce 1977 se živil jako obchodník se dřevem. Zemřel ve věku 72 let ve Waldkirchenu.

Kiliánova trasa, nazývaná někdy jako Kanál 54,[5] začínala na výpadovce z Vimperka směrem přes lesy na stráních kopců Jilmová a Kamenná hora k Medvědímu potoku. Po jeho překročení pak okolo Michlovy hutě vzhůru mezi kopci Kamenná a Bukovec, směrem na Nový Svět. Dále přes silnici z Borových Lad do Nových Hutí a pak přes Chalupskou slať k Janské hoře a pod ní k osadě Františkov. Potom bylo nutné překročit Vltavu a stoupat ke Stolové a Stanové hoře a dále k silnici mezi Bučinou a Kvildou. Pak se trasa stáčela přímo ke státní hranici v oblasti pramenů Vltavy.[6][7]

Koncem 50. let se na Šumavě, hlavně v Kvildě a jejím okolí a na Prášilech, natáčel ideologicky zaměřený film Král Šumavy. Scenáristé se inspirovali stejnojmenným románem spisovatele Rudolfa Kalčíka, který však nemá se skutečným životem Nowotného nic společného.[8]