František Ptašinský

Plukovník František Ptašinský (umělecký pseudonym Fráňa Ptašinský nebo Lego, 15. prosince 1897 Hranice – 16. listopadu 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník, básník, spisovatel, překladatel a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Plukovník František Ptašinský
Narození15. prosince 1897
Hranice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. listopadu 1942
Věznice Plötzensee
Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materŠkola vysokých studií pedagogických při Masarykově univerzitě
Povolánívoják, básník, spisovatel, překladatel
Znám(á) jakoFráňa Ptašinský, Lego
ChoťMarie Müllerová
RodičeFrantišek Ptašinský, Marie Šrámková
Chybí svobodný obrázek.

Život

Mládí a první světová válka

František Ptašinský se narodil 15. prosince 1897 v Hranicích na Přerovsku. V dětství žil v tehdy samostatných Hodolanech, vystudoval Českou reálku v Olomouci, kde v roce 1915 maturoval. Bezprostředně po maturitě byl povolán do c. a k. armády, bojoval na ruské frontě, kde červenci 1916 padl do zajetí. V lednu 1917 se v Bobrujsku přihlásil do Československých legií, byl poslán do Francie, kde bojoval v rámci 41. francouzského dělostřeleckého pluku na západní frontě. Později se stal pobočníkem Milana Rastislava Štefánika. Do Československa se vrátil v únoru roku 1919 v hodnosti nadporučíka.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa se František Ptašinský na přání otce vyučil cukrářem, výuční list mu byl vystaven v roce 1920. Přesto pokračoval v armádní službě, od roku 1921 působil u dělostřeleckého pluku 304 v Brně. Mezi lety 1924 a 1926 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických při Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1936 zastával post pobočníka generála Ludvíka Krejčího, na který ale musel později rezignovat, protože vzbudil pohoršení tím, že na žádost prezidenta Edvarda Beneše přednášel o armádě Sovětského svazu v uniformě Československé armády. Následně působil v Památníku osvobození jako jednatel kruhu spisovatelů při vojenském ústavu vědeckém. Po sporu s ministrem obrany Františkem Machníkem byl přeložen do Mukačeva na post velitele oddílu dělostřeleckého pluku.

Druhá světová válka

Poté, co zajišťoval likvidaci československé posádky v Humenném, se František Ptašinský v květnu 1939 vrátil do Brna. Vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. Za svou činnost byl 20. listopadu téhož roku zatčen gestapem, vězněn na Špilberku, Sušilových a Kounicových kolejích, v Breslau, Wohlau a od července 1942 v berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 24. července 1942 byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 16. listopadu téhož roku popraven gilotinou v jiné berlínské věznici Plötzensee.

Rodina

František Ptašinský se narodil v rodině majitele olomoucké továrny na oplatky a zakladatele olomouckého Sokola Františka Ptašinského a Marie, rozené Šrámkové. Dne 16. listopadu 1926 se oženil s Marií Müllerovou (datum popravy bylo zároveň výročím svatby). Marie Ptašinská se v roce 1949 podruhé vdala za lékaře Františka Poláčka.[1]

Publikační činnost

František Ptašinský se věnoval spisovatelství a překládání z ruštiny a francouzštiny, kromě toho ovládal i angličtinu, španělštinu a polštinu. Byl autorem děl Lidé z cirku a Zlomky z anabase, několika básnických sbírek (V náručí života) pod jménem Fráňa Ptašinský[2] a článků v kulturních i vojenských periodikách pod značkou Lego. V roce 1930 se stal předsedou spolku moravských spisovatelů Literární středisko v Brně.

Posmrtná ocenění

Odkazy

Reference
  1. Marie Poláčková v Encyklopedii dějin města Brna
  2. Fráňa Ptašinský v Databázi knih.cz
  3. Profil Ptašinského ulice v Encyklopedii města Brna

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.