František Pecháček (gymnasta)

Ač se narodil v Záhornici, prožil Pecháček většinu svého mládí v Nové Pace, kde se také stal členem sokolské obce.[1] Po vzniku Československa v roce 1918 se připojil k formující se armádě, kde získal poddůstojnickou hodnost a zastával roli velitele školy pro výcvik tělesné zdatnosti.[3] Ještě během působení v armádě se stal aktivním cvičitelem Sokola, s družstvem Československé obce sokolské dosáhl mezinárodních úspěchů.[1] Po odchodu z armády přijal funkci vedoucího stálých škol obce sokolské v Tyršově domě, vytvářel hromadné skladby pro družstva cvičenců. Jedna z těchto skladeb zvítězila v mezinárodní gymnastické soutěži v Paříži v roce 1937.[2] K jeho hlavním dílům patří také skladba Přísaha republice předvedená 30 000 cvičenci na X. Všesokolském sletu v roce 1938.[2]

Po vypuknutí druhé světová války se Pecháček spolu s mnoha jinými Sokoly připojil k odbojové organizaci Obec sokolská v odboji (a její nástupnické organizaci Jindra). Zde zastával funkci zemského velitele.[4] V rámci ilegální činnosti se v jeho bytě konaly schůzky odbojářů, včetně schůzky se členem výsadku Operace Anthropoid, Janem Kubišem, který zde byl prověřován vedoucím Jindry, Ladislavem Vaňkem.[5] Po atentátu na Heydricha byl Pecháček zatčen spolu se svou ženou Emílií a rodinou svého bratra.[2] Po výsleších ve vyšetřovacím zařízení na Karlově náměstí[6] byli Pecháček se ženou (která byla krátkodobě propuštěna)[5] nezávisle odesláni do koncentračního tábora Mauthausen. Emílie byla 26. ledna 1943 popravena v plynové komoře.[6] František Pecháček byl nejprve vězněn v malé pevnosti v Terezíně, odkud byl později převezen do Mauthausenu. Zde byl 3. února 1944 popraven.[4] Způsob jeho popravy není jednoznačně zdokumentován. Některé zdroje uvádí, že byl zastřelen popravčí četou,[6] jiné tvrdí, že měl být roztrhán psy;[3][2] třetí verze uvádí, že byl nejprve těžce zraněn dogou velitele tábora Georga Bachmayera a po ošetření v nemocnici zastřelen.[4]

František Pecháček byl in memoriam dne 7. března 2019 jmenován čestným občanem Prahy 5.[7]

Jako předobraz ideálního sportovce stál Pecháček modelem několika umělcům. Emanuel Kodet podle něj vytvořil sochu sokolského borce, Josef Šejnost použil jeho podobu při návrhu přebornické medaile Československé obce sokolské. Pecháčkovu podobu lze nalézt také na jubilejním svatováclavském dukátu Otakara Španiela.[2]