František Maxmilián Kaňka

František Maxmilián Kaňka
	František Maxmilián Kaňka
Narození	19. srpna 1674 ; Praha-Staré Město; České království
Úmrtí	14. července 1766 (ve věku 91 let) ; Praha-Staré Město; České království
Povolání	architekt a stavitel
Rodiče	Vít Václav Kaňka
Děti	Jan Nepomuk Kaňka starší
Příbuzní	Johann Nepomuk Kaňka (vnuk)
Významná díla	Kostel Nanebevzetí Panny Marie
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Maxmilián Kaňka (19. srpna 1674 Praha-Staré Město[1] – 14. července 1766 Praha-Staré Město[2]) byl český barokní architekt.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (městys Zlonice, okres Kladno)

Život

Kostel Svatého Jana Nepomuckého, Kutná Hora

Vyučil se v pražské huti svého otce Víta Václava Kaňky, později studoval v Itálii a Vídni. Po návratu ze zahraničí spolupracoval s Giovannim Battistou Alliprandim, Janem Blažejem Santinim-Aichelem, prováděl také stavby podle projektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stal se měšťanem na Starém Městě s bytem v Dlouhé ulici, kde provozoval také pivovar. V roce 1709 spolu se sochařem Františkem Preisem usiloval o zřízení pražské Akademie umění, ale neuspěli. Přátelil se a spolupracoval s malířem Václavem Vavřincem Reinerem a sochařem Matyášem Bernardem Braunem.

Úspěšně prováděl úpravy zámků, paláců a chrámů, v roce 1724 byl jmenován císařským architektem. Pracoval pro řády augustiniánů, jezuitů a cisterciáků, dále pro šlechtické rody Valdštejnů, Černínů, Mansfeldů, Pachtů, Trautmansdorfů a Vrtbů, z čehož měl nemalé příjmy. Pro rod Kinských postavil v letech 1721–1723 zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou.

Pro rod Černínů projektoval mj. zámek ve Vinoři, kapli v zahradním paláci ve Vídni a dva paláce na Malé Straně v Praze a dokončil palác na Hradčanech. Ve službách dalších rodů vedl např. pro Vrtby přestavbu zámku Konopiště či projektoval úpravu Vrtbovské zahrady na Malé Straně v Praze, pro Valdštejny postavil zámek a kostel v Loučeni a pro Pachty z Rájova zámek v Liběchově. Podle jeho plánů byl pro řád Tovaryšstva Ježíšova (jezuiti) postaven chrám sv. Klimenta či dostavěna kolej Klementinum na Starém Městě v Praze, dále vedl dostavbu piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, projektoval přestavbu konventu a prelatury augustiniánského kláštera na Karlově na Novém Městě v Praze či Karolina na Starém Městě v Praze a dokončil konventní budovu cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Navrhoval též oltáře, pomníky a sochy. Stavby, které vyprojektoval, realizovala celá řada jeho spolupracovníků a žáků.

Navazoval na klasicistní formu baroka, kterou poznal u G. Alliprandiho. Postupně se stal nejproduktivnějším architektem českého baroka, po Santinim a Dientzenhoferech patřil též mezi nejvýznamnější české architekty. Svou prací přispěl ke zdomácnění baroka v české architektuře.

Dílo

Hradčany

Malá Strana

Nové Město

Augustiniánský klášter Na Karlově
Chrám Nanebevzetí P. Marie a sv. Karla Velikého
Palác Mladotovský (Faustův dům)

Kaňkovi býval připisován i Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Praze[3], podle pozdějších údajů se ale jedná jednoznačně o dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[4][5]

Staré Město

Celetná, dům „U zlatého supa“
Celetná, Elsnicovský dům
Chrám sv. Jiljí
Chrám sv. Šimona a Judy
Karolinum
Klementinum včetně: Zrcadlové kaple (kaple Zvěstování Panny Marie), Vlašská kaple (Nanebevzetí Panny Marie)
Chrám sv. Salvátora
Palác Pachtů z Rájova
Staroměstské nám., dům "U zlatého jednorožce"
Staroměstské nám., dům "U kamenného beránka"

Mimo historickou Prahu

Ctěnice, zámek Ctěnice
Hlavenec, Pomník císaře Karla VI. (pravděpodobně)
Liběchov, Kostel svatého Havla
Lysá nad Labem, Kostel sv. Jana Křtitele
Praha-Vinoř, kostel
Praha-Zbraslav, Zbraslavský klášter
Třebíč, Bazilika svatého Prokopa
Zlonice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Odkazy

Reference

Matriční záznam o narození a křtu
Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. S. 219.
Kilián Ignác Dientzenhofer : a umělci jeho okruhu ; výstava je uspořádána u příležitosti 300. výročí narození Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Praha: Národní galerie v Praze, 1989. 232 s. ISBN 80-7035-003-2, ISBN 978-80-7035-003-4. OCLC 632009321 S. 65–66.
HORYNA, Mojmír; HUGO, Robert; MÁDL, Martin. Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 143 s. ISBN 978-80-246-1487-8, ISBN 80-246-1487-1. OCLC 260110220 S. 24.

Literatura

P. Macek – P. Vlček – P. Zahradník, František Maxmilián Kaňka, in regno Bohemiae aedilis famossimus; in: Umění 40, 1992, s. 180–220.
VLČEK, Pavel. Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky. Praha: Kotěrovo centrum architektury o.p.s. ve spolupráci s Foibos Books s.r.o., 2016. 139 s. ISBN 978-80-87073-90-2.
Pavel Vlček, František Maxmilián Kaňka, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I. (A-M), editor Anděla Horová, Praha 1995, s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Maxmilian Kaňka na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Maxmilián Kaňka

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[3] POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. S. 219.

[4] Kilián Ignác Dientzenhofer : a umělci jeho okruhu ; výstava je uspořádána u příležitosti 300. výročí narození Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Praha: Národní galerie v Praze, 1989. 232 s. ISBN 80-7035-003-2, ISBN 978-80-7035-003-4. OCLC 632009321 S. 65–66.

[5] HORYNA, Mojmír; HUGO, Robert; MÁDL, Martin. Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 143 s. ISBN 978-80-246-1487-8, ISBN 80-246-1487-1. OCLC 260110220 S. 24.