Fürstenberský palác

Fürstenberský palác

Pozemek paláce se nachází mimo území Malé Strany opevněné ve středověku. Až do 16. století se tu údajně provozovaly jen zemědělské činnosti. V roce 1580 pozemek koupil císařský rada Václav Berka z Dubé a Lipé, který dále v roce 1583 přikoupil vinice na svahu hradního návrší. Zhruba do roku 1600 palác získal v několika etapách vcelku svou nynější podobu.[2]

V roce 1714 palác získala hrabata z Vrbna. Do této doby je časově řazen portál v uličním průčelí a snad i architektonicky pozoruhodné schodiště.[2]

V polovině 18. století prováděl rozsáhlé úpravy Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který dal budově dnešní podobu.[2] Palác je v zásadě trojkřídlý dvoupatrový, čtvrté jižní křídlo uzavírající nádvoří tvoří nižší spojovací galerie při Valdštejnské ulici. Architekt není doložen, i když je jako možný autor někdy uváděn F. M. Kaňka,[3] případně jeho žák Václav Špaček. V západním křídle je velký sál, který prochází dvěma patry a je vyzdoben nástropní freskou neznámého malíře. Další úpravy kolem roku 1790 související se zahradou jsou připisovány Ignácovi Paliardimu.[1]

Roku 1822 přešla zanedbaná nemovitost do rukou knížete Karla Egona z Fürstenberku, vzdělaného muže, člena Královské učené společnosti, který se mimo jiné později zasloužil o vznik českého Národního muzea a po němž je také palác pojmenován. Kníže Karel Egon zde provedl dílčí užitkové zásahy a měl zde vzácné sbírky a knihy. Byl ovšem taktéž významným průmyslníkem, který v českých zemích založil slévárny a hutě, proto ve sklepě paláce zřídil sklad výrobků a železářského zboží ze svých hutí v Nižboru. Skladování oceli však mělo neblahý vliv na zahradu, která musela být na konci 19. století obnovena.[4]

V roce 1920 palác získal československý stát, který jej od roku 1922 pronajímá polskému velvyslanectví.[2]

Prostory zatupitelského úřadu nejsou veřejně přístupné, ale od roku 2008 je zpřístupněna terasová část palácové zahrady.