František Koukal

Je rodákem z pražského Žižkova. Šermu se věnoval od 11 let na doporučení rodinné známé Vilmy Vincencové v pražském klubu Slavia VŠ (dnešní USK) pod vedením Jiřího Střeláka. Od počátku se specializoval na šerm fleretem. Jeho osobním trenérem byl Josef Vršecký.[1] V československé reprezentaci se pohyboval od konce šedesátých let dvacátého století. V roce 1970 při své premiéře na mistrovství světa v Ankaře seniorů překvapil postupem mezi 24 nejlepších šermířů (čtvrtfinále). Tento výsledek se mu dlouhodobě nedařilo na velkých turnajích zlepšit. Po výborných výkonech ve skupinách v prvních kolech nenacházel způsob, jak postoupit do závěrečných bojů o medaile.

V roce 1972 startoval na olympijských hrách v Mnichově. Ve druhém kole skupiny B porazil pozdějšího vítěze Poláka Witolda Woydu 5-4 na body, ale Polák mu ve 3. kole porážku vrátil a se třemi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 12 nejlepších. V roce 1974 mu opět dvanáctka nejlepších utekla na mistrovství světa v Grenoblu. Na své druhé olympijské hry v Montréalu odjížděl s ambicemi na bodované umístění do 6. místa.[2] První a druhé kolo zakončil ve skupinách s celkovou bilancí 9-1, ale ve třetím kole (top 24) se psychicky zablokoval a s jednou výhrou a čtyřmi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 16 nejlepších. Obsadil konečné 19. místo.

V roce 1978 na červencovém mistrovství světa v Hamburku prolomil smůlu předchozích let postupem mezi šest nejlepších fleretistů. Ve vyrovnané finálové skupině obsadil se dvěma výhrami a třemi porážkami výborné 5. místo. S velkou nadějí tak vyhlížel olympijský rok 1980. Infekční žloutenka mu však na konci února vzala několik týdnů přípravy.[3] Když v červenci odlétal na olympijské hry v Moskvě, ironicky do tisku poznamenal "jedu tam s fyzičkou jak ligový fotbalista".[4] V prvním kole skupiny C prohrál úvodní dva duely. Ve třetím porazil neznámého Kuvajťana al-Mutavu a v záverečném souboji o postup ze skupiny nastoupil proti východnímu Němci Klausi Kotzmannovi. Prohrával již 1-4 na body, dokázal vyrovnat na 4-4, ale vítězný pátý bod věnoval svému soupeři a nepostoupil do dalších bojů.[5] Po olympijských hrách ukončil sportovní kariéru. V lednu 1981 přijal nabídku šéftrenéra (tehdy ústředního trenéra) československé reprezentace.[6]

Olympijské hry

Olympijské hry
Kolo	Výsledek	Bilance	Soupeř	Výsledek	Zbraň	Datum	Turnaj	Místo
1980 Olympijské hry v šermu fleretem
1. kolo, sk. C	prohra	20-14	Klaus Kotzmann (GDR)	4 – 5	Fleret	22.-23. července 1980	Olympijské hry	Moskva, Sovětský svaz
1. kolo, sk. C	vítězství	20-13	Kifáh al-Mutava (KUW)	5 – 3
1. kolo, sk. C	prohra	19-13	Stéphane Ganeff (BEL)	1 – 5
1. kolo, sk. C	prohra	19-12	Didier Flament (FRA)	3 – 5
1976 Olympijské hry v šermu fleretem
3. kolo, sk. A	prohra	19-11	Petru Kuki (ROU)	4 – 5	Fleret	20.-21. července 1976	Olympijské hry	Montréal, Kanada
3. kolo, sk. A	vítězství	19-10	Edward Ballinger (USA)	5 – 3
3. kolo, sk. A	prohra	18-10	Marek Dąbrowski (POL)	3 – 5
3. kolo, sk. A	prohra	18-9	Klaus Reichert (FRG)	2 – 5
3. kolo, sk. A	prohra	18-8	Gregory Benko (AUS)	3 – 5
2. kolo, sk. B	vítězství	18-7	Martin Lang (USA)	5 – 3
2. kolo, sk. B	vítězství	17-7	Robert Bruniges (GBR)	5 – 3
2. kolo, sk. B	vítězství	16-7	Harald Hein (FRG)	5 – 4
2. kolo, sk. B	vítězství	15-7	Patrice Gaille (SUI)	5 – 2
2. kolo, sk. B	vítězství	14-7	Vladimir Děnisov (URS)	5 – 2
1. kolo, sk. F	vítězství	13-7	Göran Malkar (SWE)	5 – 1
1. kolo, sk. F	vítězství	12-7	Thierry Soumagne (BEL)	5 – 1
1. kolo, sk. F	prohra	11-7	Lajos Somodi (HUN)	3 – 5
1. kolo, sk. F	vítězství	11-6	Graham Paul (GBR)	5 – 4
1. kolo, sk. F	vítězství	10-6	Patrice Gaille (SUI)	5 – 3
1972 Olympijské hry v šermu fleretem
3. kolo, sk. C	vítězství	9-6	Hiroši Nakadžima (JPN)	5 – 4	Fleret	29.-30. srpna 1972	Olympijské hry	Mnichov, Německo
3. kolo, sk. C	prohra	8-6	Sándor Szabó (HUN)	3 – 5
3. kolo, sk. C	prohra	8-5	Vladimir Děnisov (URS)	2 – 5
3. kolo, sk. C	vítězství	8-4	Guillermo Saucedo (ARG)	5 – 0
3. kolo, sk. C	prohra	7-4	Witold Woyda (POL)	2 – 5
2. kolo, sk. B	vítězství	7-3	Barry Paul (GBR)	5 – 2
2. kolo, sk. B	vítězství	6-3	Witold Woyda (POL)	5 – 4
2. kolo, sk. B	prohra	5-3	Daniel Revenu (FRA)	0 – 5
2. kolo, sk. B	vítězství	5-2	Omar Vergara (ARG)	5 – 1
2. kolo, sk. B	prohra	4-2	Dan Alon (ISR)	4 – 5
1. kolo, sk. H	vítězství	4-1	Magdy Conyd (CAN)	5 – 2
1. kolo, sk. H	prohra	3-1	Mihai Țiu (ROU)	0 – 5
1. kolo, sk. H	vítězství	3-0	Ičiró Serizawa (JPN)	5 – 2
1. kolo, sk. H	vítězství	2-0	Omar Vergara (ARG)	5 – 2
1. kolo, sk. H	vítězství	1-0	Carl Borack (USA)	5 – 3

Po skončení sportovní kariéry v roce 1980, přijal nabídku svazu ústředního trenéra československé reprezentace. Pod jeho vedením se preferovanou zbraní v českém šermu stal kord, na Slovensku fleret. Zcela upozaděn byl šerm šavlí.

Tato sázka na úzkou specializaci jedné zbraně nesla brzy své plody a český kord se pomalu zabydlel mezi širší světovou špičkou. Jeho největším trenérským úspěchem je stříbrná medaile Jaroslava Jurky z mistrovství světa v Barceloně v roce 1985.

Prožil však i několik zklamání. Jedním byl bojkot olympijských her v Los Angeles roce 1984 a bezesporu neúčast žádného československého šermíře na olympijských hrách v Soulu v roce 1988 zaviněnou nešťastnou shodou náhod – dva tahouni reprezentace byli z reprezentace v roce 1988 vyřazeni, Roman Ječmínek ml. (disciplinární trest) a Martin Rubeš st. (dlouhodobé zranění) a zbylé šermíře odmítli funkcioníři na olympijské hry nominovat z důvodu nedostatečné výkonnosti.