František Khevenhüller-Metsch

František hrabě Khevenhüller-Metsch (Franz Salesius Seraphicus Anton Graf von Khevenhüller-Metsch) (3. října 1783, Vídeň14. listopadu 1867, Praha) byl rakouský generál ze staré šlechtické rodiny. Od roku 1800 sloužil v císařské armádě a vyznamenal se statečností během napoleonských válek. Souběžně postupoval v hierarchii Maltézského řádu, jehož členem byl od roku 1794. V rakouské armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v letech 1848–1850 byl zemským velitelem v Čechách. V letech 1847–1867 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Českém království, v roce 1861 se stal členem rakouské panské sněmovny.

František hrabě Khevenhüller-Metsch
C. k. polní zbrojmistr František hrabě Khevenhüller-Metsch (1850, Josef Kriehuber, litografie)
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861  14. listopadu 1867
PanovníkFrantišek Josef I.
Velkopřevor Maltézského řádu v Českém království
Ve funkci:
1847  14. listopadu 1867
PředchůdceKarel Morzin
NástupceFrantišek Xaver Krakovský z Kolovrat
Prezident vojenského odvolacího soudu ve Vídni
Ve funkci:
1851  1852
PanovníkFrantišek Josef I.
Vojenský a civilní guvernér ve Lvově
Ve funkci:
1850  1851
PanovníkFrantišek Josef I.
Zemský velitel v Českém království
Ve funkci:
1848  1850
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlfred Windischgrätz
NástupceEduard Clam-Gallas
C. k. tajný rada
Císařský komoří
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchie Habsburská monarchie a Rakouské císařství Rakouské císařství
Doba služby18001852
Hodnosthejtman (1809), major (1815), podplukovník (1823), plukovník (1825), generálmajor (1833), polní podmaršál (1842), Polní zbrojmistr (1849)
Bitvy/válkybitva u Wagramu

Narození3. října 1783
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí14. listopadu 1867 (ve věku 84 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul hrabě
RodičeJan Josef Khevenhüller-Metsch (1733–1792) a Marie Josefa ze Schrattenbachu (1750–1806)
Příbuzníděd: František Antonín Schrattenbach (1712–1783)
děd: Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1706–1776)
Profesevoják a politik
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Zámek Čestice, majetek Františka Khevenhüllera-Metsche od roku 1861

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se ve Vídni jako pátý a nejmladší syn polního podmaršála Jana Josefa Khevenhüllera (1733–1792), po matce Marii Josefě (1750–1806) byl vnukem moravského zemského hejtmana Františka Antonína Schrattenbacha, po otci byl vnukem císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa Khevenhüllera-Metsche. Po studiích na vojenské škole vstoupil v roce 1800 do rakouské armády a zúčastnil se napoleonských válek. Vynikl statečností v bitvě u Wagramu, kdy byl již hejtmanem (1809), v závěru napoleonských válek byl povýšen na majora (1815). Poté sloužil u různých posádek v habsburská monarchie a postupoval v hodnostech (podplukovník 1823, plukovník 1825), vyznačoval se vždy disciplínou a oddaností vojenským záležitostem.

Generálmajor František Khevenhüller-Metsch (1837, Josef Kriehuber, litografie)

Od mládí byl též rytířem Maltézského řádu a postupoval v jeho hierarchii. Po roce 1832 diplomatickým zástupcem řádu v Rakousku, od roku 1837 byl komturem řádové komendy ve Vídni. Mezitím byl povýšen na generálmajora (1833) a polního podmaršála (1842). Od roku 1847 byl velkopřevorem Maltézského řádu pro České království a v letech 1848–1850 zároveň zemským velitelem v Čechách[1] (v této funkci nahradil maršála Windischgrätze, který byl převelen do Uher k potlačení revoluce). V roce 1849 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra[2] a v letech 1850–1851 byl vojenským a civilním guvernérem ve Lvově. Aktivní kariéru v armádě zakončil jako prezident vojenského odvolacího soudu ve Vídni (1851–1852). Jako maltézský velkopřevor nadále trvale pobýval v Praze, ale věnoval se i správě statků v majetku řádu (Strakonice, Dětenice, Obytce, Horní Libchava).[3] Ve Strakonicích se zasloužil o výstavbu školy a s kapitálem 1 000 zlatých založil v roce 1854 nadaci pro chudé.[4] Poblíž Strakonic koupil v roce 1861 do svého soukromého majetku statky Čestice a Dřešínek.[5] Byl též c. k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny. Zemřel ve Velkopřevorském paláci v Praze ve věku 84 let.

Odkazy

Reference

  1. Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 29 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
  2. Služební postup Františka Khevenhüller-Metsche in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 85 dostupné online
  3. ASCHENBRENNER, Martin: Zámky okresu Česká Lípa; Praha, 2022; s. 184–185 ISBN 978-80-908430-0-4
  4. ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold. Časopis o pomocných vědách historických. 2/2007, České Budějovice, 2007; s. 29–30 dostupné online
  5. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 595 ISBN 80-85983-13-3

Literatura

  • BUBEN, Milan: České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách; Libri, Praha, 2022; 265 s. ISBN 978-80-7277-590-3

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.