Velkopřevorský palác
Velkopřevorský palác je barokní budova stojící na Velkopřevorském náměstí č. 485/4, na Malé Straně v prvním pražském obvodu. Palác je součástí areálu Řádu maltézských rytířů, jenž je chráněn jako kulturní památka.[1]
Velkopřevorský palác na Malé Straně | |
---|---|
Velkopřevorský palác z Lázeňské ulice | |
Účel stavby | |
Sídlo velkopřevora Řádu maltézských rytířů v Praze | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Architekti | Carlo Lurago, Bartolomeo Scotti |
Přestavba | 1725 |
Stavebník | Johanité |
Další majitelé | Johanité |
Současný majitel | Řád maltézských rytířů |
Poloha | |
Adresa | Velkopřevorské náměstí 485/4 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Velkopřevorské náměstí |
Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′22″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 38927/1-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Johanitská komenda v Praze) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny paláce
Palác stojí na románských základech, neboť na jeho místě zřejmě již ve druhé polovině 12. století stával dům, jejž kníže Vladislav I. věnoval řádu johanitů, pozdějšímu Řádu maltézských rytířů. Menšími gotickými úpravami prošla budova po požárech za husitských válek a pak ještě začátkem 16. století.
V letech 1516–1532 sem jako první velkopřevor trvale přesídlil Jan III. z Rožmberka, který do té doby sídlil ve Strakonicích.
Před rokem 1610 byla provedena renesanční přestavba a další raně barokní přestavby provedl italský architekt Carlo Lurago. Rozsáhlá barokní přestavba paláce proběhla po roce 1725 pod vedením architekta Bartolomea Scottiho (snad i za účasti Františka Maxmiliána Kaňky).[2]
Od roku 1952 v paláci sídlilo hudební oddělení Národního muzea, které tu mělo archiv a sbírku starých hudebních nástrojů.[3] V roce 1991 získal palác zpět Maltézský řád.[4]
Architektura
Palác je postaven na půdorysu okolo čtvercového atria. Tři ze čtyř křídel jsou jednopatrová, pouze severní křídlo s gotickým atriem je třípatrové.
Nad vstupním portálem z Velkopřevorského náměstí je umístěn erb velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna, zadavatele barokní přestavby paláce. Sochy a výzdoba paláce jsou prací dílny Matyáše Brauna.
V místnostech s vrcholně barokních klenbou dnes sídlí kavárna a restaurace. V některých částech se dochovala i klenba raně barokní nebo renesanční.
Okolí
Na východní straně přiléhá k Velkopřevorskému paláci tzv. Maltézská zahrada, kterou tvoří velká travnatá plocha s mohutným, památným Beethovenovým platanem. V prostoru sala terreny paláce a zahrady se nachází galerie se současným českým designem Artisème.[5]
V blízkosti paláce se nachází také:
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-30]. Identifikátor záznamu 150936 : Komenda řádu Maltézských rytířů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Velkopřevorský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 274.
- HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Jitka. Pražské domy vyprávějí ... VI. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3. S. 231.
- Artiseme [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 711.
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1943. 231 s. S. 148–149.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 76, 183.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velkopřevorský palác na Wikimedia Commons
- Hrady.cz