František Deym ze Stříteže

Narodil se jako František de Paula Severin Václav Maria hrabě Deym ze Stříteže. Jeho otec hrabě František starší Deym ze Stříteže († 1872) byl majitelem panství Hostinné, které po něm pak zdědil jeho syn.[4]

Studoval práva ve Vídni. Sloužil v rakouské armádě. V roce 1859 byl poručíkem u hulánů. Působil jako velkostatkář. Patřily mu statky Vrchlabí, Hostinné a Nové Zámky v Čechách a dále Lesencetomaj v Uhersku. Byl činný v diplomatických službách. Od roku 1860 pracoval jako rakouský atašé v Petrohradu, roku 1869 se stal legačním radou u Svatého stolce v Římě. Od roku 1870 byl legačním radou v Bruselu a od roku 1874 v Londýně. 27. prosince 1881 byl jmenován mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem a v roce 1882 se podílel za diplomatický sbor na přípravě korunovace cara Alexandra III. v Rusku. Roku 1887, poté co rezignoval na poslanecký mandát v Říšské radě, se opět zapojil do aktivní diplomatické služby a stal se rakouským vyslancem v Mnichově, od 18. října 1888 v Londýně. Na tomto postu setrval po 15 let, až do své smrti, ačkoliv několikrát chtěl pro nemoc odstoupit. Roku 1895 získal titul komořího. Měl titul skutečného tajného rady.[1][4] Byl rytířem Řádu zlatého rouna.[2]

František Deym ze Stříteže jako rakouský velvyslanec ve Spojeném království, karikatura časopisu Vanity Fair, 1898

Byl veřejně a politicky činný. V zemských volbách v roce 1883 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[5] Rezignoval roku 1887.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885. Zasedal zde do roku 1887, kdy byl povolán do Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[7] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Franz Deym, c. k. komoří, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr a statkář, bytem Hostinné.[8] Politicky se po volbách v roce 1879 uvádí jako konzervativec.[9]

Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[11] Když odstoupil Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, byl Deym zvolen předsedou klubu velkostatkářů.[4]

Zemřel na srdeční nemoc v září 1903 v Eckersdorfu v pruském Kladsku, kde pobýval u své dcery.[4]

Jeho bratrem byl Ferdinand Deym ze Stříteže (1837–1900), který byl rovněž aktivní v zemské i celostátní politice.[12]