Francouzská Guyana

Francouzská Guyana (francouzsky Guyane française) je francouzský zámořský departement, zámořský region a zároveň zámořské území Evropské unie v Jižní Americe. Je nejrozlehlejším departementem, pozemní hranice má se Surinamem a Brazílií. Žije zde přibližně 294 071 tisíc obyvatel (Leden 2021).

Francouzská Guyana

znak
Geografie
Hlavní městoCayenne
Souřadnice4° s. š., 53° z. d.
Rozloha83 534 km²
Nejvyšší bodBellevue de l'Inini (851 m n. m.)
Časové pásmo-3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel281 678 (2019)
Hustota zalidnění2,7 obyv./km²
Jazykfrancouzština, kreolská francouzština
Národnostní složeníFrancouzi, původní obyvatelé
Náboženstvířímskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celekFrancie
Druh celkuzámořský region a zámořský departement
Podřízené celky2 arrondisementy, 22 komun
Regionální prezidentGabriel Serville
Měnaeuro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2254 GUF GF
Telefonní předvolba+594
Internetová doménagf
Oficiální webwww.ctguyane.fr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oficiální francouzský název je Guyane. Přívlastek „francouzská“ je pouze hovorový, aby se zabránilo záměně s Britskou Guyanou (dnešní Guyana) a Nizozemskou Guyanou (dnešní Surinam).

Obyvatelé jsou hlavně černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z kontinentální Francie.

Historie

Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii. V letech 1854 až 1936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (známé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se nikdy nevrátila do Francie.

Geografie

Většina území je nížinatá, pokrytá tropickým deštným pralesem (81 % území). Pouze 6 % území je obydleno. Podnebí je subtropické až tropické, velmi vlhké.

Významné řeky

Ostrovy
  • Îles du Salut (Ostrovy spásy)
    • Île Royale (Královský ostrov)
    • Île Saint-Joseph (Svatý Josef)
    • Île du Diable (Ďábelský ostrov)

Hory
  • Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
  • Sommet Tabulaire (830 m n. m.)
  • Mitaraka (690 m n. m.)
  • Mont Saint-Marcel (635 m n. m.)

Hospodářství

Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.

Země je především známa svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 5, Sojuz a Vega evropské kosmické agentury ESA.

Správa území

Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.[1]

Administrativně je rozdělena do 2 arrondisementů (Cayenne a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.[2] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).[3]

Fotogalerie

Reference
  1. The Outhermost Regions [online]. Evropská komise [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Département de la Guyane (973) [online]. L'Institut national de la statistique et des études économiques (Insee) [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)
  3. Les parlementaires ultramarins [online]. Ministère des Outre-mer - Ministerstvo pro zámořská území [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.