Frýdlantské okresní dráhy

Frýdlantské okresní dráhy (německy Friedländer Bezirksbahn, zkratka FBB, česky FOD) byla železniční společnost provozující místní dráhy v okolí Frýdlantu. Vznikla 4. března 1903,[1] tedy v období, kdy Rakousko-Uherský stát a země s pomocí zákonů o lokálních drahách podporovaly výstavbu těchto tratí vedoucích často do okrajovějších regionů.

Železniční stanice v Heřmanicích stála na hraničním přechodu do Německa, dnes je opuštěná.
Frýdlant stál v centru 42 kilometrů dlouhé sítě tratí společnosti FBB.

Původním koncesionářem tratí byl frýdlantský okresní výbor. Finanční zajištění projektu umožnily dvě německé firmy,[2] a sice banka z Darmstadtu a stavební firma Herrmana Bachsteina z Berlína (ta stavěla trať z Raspenavy do Bílého Potoka).[3]

Později, až po zahájení provozu na všech tratích, se konsorcium přeměnilo na akciovou společnost (roku 1904). Frýdlantským výběžkem už před výstavbou místních drah procházela hlavní trať Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Liberce přes Frýdlant do tehdejšího Německa. Ve stanici Raspenava tak odbočovala první z tratí postavených touto společností – Raspenava - Bílý Potok, jež byla otevřena v 3. května 1900.[3] V létě téhož roku (25. srpna 1900) byla otevřena dnes už zrušená úzkorozchodná trať s v Česku atypickým rozchodem 750 mm, která vedla z Frýdlantu přes Heřmanice a státní hranici s napojením na německé úzkorozchodné tratě v okolí Žitavy.[1] Byl to tedy jediný úzkorozchodný železniční přechod na českém území. Roku 1902 (dne 2. srpna) byla zahájena doprava na poslední trati společnosti – Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem, kde byl další hraniční přechod do Německa, který je dnes už také zaniklý.[1][4][5]

Na rozdíl od mnohých jiných lokálkových společností si tato firma zajišťovala provoz sama. K roku 1924 tak zaměstnávala 85 lidí a měla celkem 9 vlastních lokomotiv (6 normálního rozchodu, 3 úzkorozchodné).[4][6] V čele společnosti byla správní rada ve složení:[1]

  • prezident
  • viceprezident
    • Markus Roth, vrchní inženýr z Vídně
  • členové
    • Bernard Bachstein, železniční ředitel z Berlína
    • Carl Fridrich Hedderich, komerční rada z Darmstadtu
    • Oskar Freiherr von Klinger, velkoprůmyslník z Nového Města pod Smrkem
    • Moritz Pflaum, bankéř z Vídně
  • provozní ředitel
    • Carl Utschik, z Frýdlantu

Přes státní garance se však firma brzy dostala do hospodářských potíží. Úzkorozchodná trať byla ve ztrátě prakticky celou dobu existence FBB, od roku 1908 se již v potížích ocitla celá společnost, která spadla k roku 1919 do otevřené krize, která vyústila v zestátnění provozu roku od 1. ledna 1925[7] – tedy spolu s celou řadou dalších malých lokálkových společností. Společnost však nadále existovala a její situace se dále zhoršovala s hospodářskou krizí ve 30. letech. Po smrti hlavního akcionáře dochází k předání jeho akcií státu. Již jen formálně existující společnost zaniká úplným zestátněním až 30. prosince 1948.[4][7]

Odkazy

Reference
  1. CRHA, Ladislav; FOGL, Miroslav; CHMELAŘ, Bohumír. 100 let Raspenava–Bílý Potok pod Smrkem. Chyňava: Saxi, 2000. 64 s. S. 8. [Dále jen 100 let].
  2. PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. [s.l.]: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola České společnosti zaměřené na výstavbu místních drah, s. 55–56. (Česky)
  3. 100 let, str. 7
  4. -RED-. Společnost Frýdlantské okresní dráhy. Spolek Frýdlantské okresní dráhy [online]. [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-06.
  5. Historie tratí; internetová databáze; Sekera, P.
  6. Statistika lokomotiv FBB (pro rozchod 1435 mm)
  7. 100 let, str. 9

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.