Frédéric Joliot-Curie
Frédéric Joliot-Curie (19. března 1900 Paříž – 14. srpna 1958 tamtéž) byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii, kterou spolu se svou ženou Irène Joliot-Curie obdržel v roce 1935 za syntézu nových radionuklidů.
| Frédéric Joliot-Curie | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Jean Frédéric Joliot |
| Narození | 19. březen 1900 Paříž, Francie |
| Úmrtí | 14. srpna 1958 (ve věku 58 let) Paříž, Francie |
| Příčina úmrtí | choroba jater |
| Místo pohřbení | Cemetery Sceaux |
| Povolání | jaderný fyzik, chemik, profesor, politik, vysokoškolský učitel a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Collège de France (1937–1958) Přírodovědecká fakulta v Paříži Alternative Energies and Atomic Energy Commission |
| Ocenění | Nobelova cena za chemii (1935) |
| Politická strana | Komunistická strana Francie |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Irène Joliot-Curie (od 1926) |
| Děti | Pierre Joliot Hélène Langevinová-Joliotová |
| Příbuzní | Pierre Curie (tchán) Marie Curie-Skłodowská (tchyně) Marc Joliot a Alain Joliot (vnoučata) |
| Funkce | profesor (Collège de France; 1938–1957) ředitel (Národní centrum vědeckého výzkumu; 1944–1946) high commissioner for atomic energy (1945–1950) prezident (Société Française de Physique; 1946–1949) docent (Přírodovědecká fakulta v Paříži) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Frédéric Joliot vystudoval vyšší odbornou školu chemie a fyziky v Paříži. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil do železáren v Luxenburgu. Po necelých dvou letech byl propuštěn. S pomocí profesora Langevina získal v roce 1925 místo v laboratoři Marie Curie. Aby se uživil, přibral k tomu suplování matematiky a fyziky na soukromé koleji. Po necelém roce se oženil s Irène Curie, dcerou Marie Curie.
V roce 1930 získal doktorát přírodních věd za práci o elektrochemii polonia. Od roku 1932 publikoval řadu prací společně se svou ženou. Používali pak také oba příjmení Joliot-Curie.
V letech 1950–1959 byl předsedou Světové rady míru.
Připomenutí jeho památky
Československá poštovní správa vydala v roce 1959 na připomenutí jeho památky poštovní známku v nominální hodnotě 60 haléřů. Obdobně na jeho památku vydala Německá demokratická republika v roce 1980 poštovní známku v nominální hodnotě 10 feniků. Je po něm pojmenován kráter Joliot na Měsíci a např. zastávka metra v bulharské Sofii, otevřená v roce 2009.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frédéric Joliot-Curie na Wikimedia Commons
Osoba Frédéric Joliot-Curie ve Wikicitátech
Autoritní data  |
|
|---|